Florence Foster Jenkinsová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vytvořeno překladem stránky „Florence Foster Jenkins“ |
Vytvořeno překladem stránky „Florence Foster Jenkins“ |
||
Řádek 27:
| url = http://www.wargs.com/other/jenkins.html
}}</ref> Následujícího roku, poté co se dozvěděla, že od manžela chytla [[syfilis]], vztah s ním ukončila a údajně o něm už nikdy nemluvila. V pozdějších letech tvrdila, že získala potvrzení o rozvodu ze dne 24. března 1902, ačkoli o takovém rozhodnutí nebyly nalezeny žádné dokumenty.{{Sfn|Martin|Rees|2016}} Po zbytek života si ponechala příjmení Jenkinsová.
Když zranění ruky ukončilo její pianistické ambice, zprvu vyučovala hru na klavír ve Philadelphii a kolem roku 1900 se přestěhovala se svou matkou do New Yorku.<ref name="World of Her Own">Collup, D: ''Florence Foster Jenkins: A World of Her Own''. DVD, Video Artists Int'l (2007). {{OCLC|191749195}}</ref> V roce 1909, jako mladší čtyřicátnice, Jenkinsová potkala 33letého britského herce jménem St. Clair Bayfield a zahájila s ním poměrně volně definovaný vztah [[Nesezdané soužití|soužití,]] který pokračoval po celý zbytek jejího života. Později téhož roku zemřel její otec<ref name="otto">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.wargs.com/other/jenkins.html
}}</ref> a Jenkinsová se stala beneficientem značného majetkového trustu. Rozhodla se pro hudební kariéru zpěvačky, a to s Bayfieldem v roli svého manažera.<ref name="macintyre">{{Citace periodika
| url = http://www.nydailynews.com/city_life/big_town/v-bigtown_archive/story/205301p-177226c.html
}}</ref> Začala brát pěvecké lekce a vstupem do desítek společenských klubů se zapojila do společnosti newyorských boháčů. Jako „hudební ředitelka“ mnoha z těchto organizací začala pořádat velkolepé „živé obrazy“ – v té době oblíbenou kratochvíli vyšších společenských kruhů.<ref name="worst">[https://psmag.com/the-worst-singer-in-the-world-6baec146710e The Worst Singer in the World.] psmag.com, retrieved August 11, 2016.</ref> Jenkinsová se pokaždé zhostila hlavní postavy závěrečného „obrazu“'','' a to v propracovaném kostýmu podle vlastního návrhu. Širší publicity se dostalo fotografii, na níž Jenkinsová pózuje v kostýmu završeném andělskými křídly a která pochází z „živého obrazu“ inspirovaného malbou ''Stephen Foster a Anděl inspirace'' od Howarda Chandlera Christyho.<ref name="Melotone">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.louisianadigitallibrary.org/islandora/object/loyno-p16313coll5%3A18
}}</ref>
V roce 1912 jako 44letá začala Jenkinsová pořádat soukromé pěvecké recitály.<ref name="macintyre">{{Citace periodika
| url = http://www.nydailynews.com/city_life/big_town/v-bigtown_archive/story/205301p-177226c.html
}}</ref> V roce 1917 se stala zakladatelkou a „předsedající sopránovou hostitelkou“ své vlastní společenské organizace – Verdiho klubu (Verdi Club)<ref name="time">{{Citace periodika
| url = http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,847374,00.html
}}</ref><ref name="obit">{{Citace periodika
| url = https://www.nytimes.com/1944/11/27/archives/mrs-florence-f-jenkins-founder-of-verdi-club-gave-recital-here-on.html
}}</ref> – která se věnovala „pěstování záliby a podpory pro [[Grand opera|velkou operu]] v angličtině“. Počet jejího členstva rychle přesáhl 400 a čestnými členy byli [[Enrico Caruso]] či Geraldine Farrar.<ref name="worst">[https://psmag.com/the-worst-singer-in-the-world-6baec146710e The Worst Singer in the World.] psmag.com, retrieved August 11, 2016.</ref> Když v roce 1930 zemřela její matka, Jenkinsová dostala k dispozici další finanční zdroje k dalšímu rozvoji a vylepšování své pěvecké kariéry.<ref>[http://www.wargs.com/other/jenkins.html Foster family tree], wargs.com; accessed March 28, 2015.</ref>
== Pěvecká kariéra ==
{{Poslech}}
== Nahrávky ==
| |||