Princip konec-konec: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 15 lety
m
zlepšení překladu
(přeloženo z angličtiny)
 
m (zlepšení překladu)
Argument konec-konec (anglicky end-to-end) je jedním z ústředních principů fungování TCP protokolu, hojně užívaného na internetu. Stejně tak je ale tento princip používán v dalších protokolech (například X.25) a distribuovaných systémech vůbec. Princip je založen na tom, že pokud je to možné, operace komunikačního protokolu by měly být nadefinovány tak, aby se projevili až v cílovém bodě komunikačního systému, nebo co nejblíže bodu, kdy je zdroj kontrolován.
 
Návrh tohoto principu byl poprvé popsán roku 1981 v publikaci "End-to-end arguments in system desing" od Jeroma H. Saltzera, Davida P. Reeda a Davida D. Clarka. Tvrdili, že spolehlivé systémy mají tendenci vyžadovat end-to-end procesování k tomu, aby fungoval správně, a to jako doplněk k procesování uprostřed systému. Zdůraznili, že že nejvíce rysůvlastností v nejnižsím stupni komunikačního systému se projeví ve všech klientech na vyšším stupni systému, i když tito klienti nepotřebují tyto rysyvlastnosti, a jsou tak nadbytečnými, jestliže klienti musí znovu zavést rysyvlastnosti na základě end-to-end principu.
 
To vedlo k modelu "hloupé minimální síti" s chytrými terminály, kterýžto byl úplně odlišný od předchozího návrhu chytré sítě s hloupými teminály.
Druhým kanonickým příkladem je přenos dat. Každý spolehlivý protokol obstarávající přenost dat a program pro přenost dat by měl obsahovat checksum, který je zkontrolovaný až poté, co vše bylo úspěšně zapsáno na disk. Diskové chyby a softwarové chyby tak dělají z checksum nezbytnost - klíčové místo v systémech přenosu dat. Princip end-to-end dovoluje softwaru, který má přístup k file systému, aby kontroloval míru, s jakou přenos dat pokročil, a další přeposlání s minimálním zpožděním. To díky blízkosti file systému ke kontrole přenosu.
 
Vzhledem k principu end-to-end, rysyvlastnosti protokolu jsou pouze oprávněné v nížších úrovních systému, pouze pokud jsou optimalizačního typu. Ačkoli TCP přeposílání pro spolehlivost je stále ospravedlňitelné, ale snahy o úpravu TCP spolehlivosti by měly skončit poté, co se dosáhne výkonostního vrcholu.
 
Princip end-to-end se prokázal být vhodným pro aplikace, které vyžadují vysoký stupeň věrnosti přenesených dat, kombinovaný s velkou tolerancí zpoždění, jakožto přenos dat, a více či méně vhodným pro real-time aplikace, jako například telefonování, kde menší zpoždění je důležitější, nežli věrnost přenesených dat. Princip end-to-end zrovna není vhodný pro velké multicastové a broadcastové sítě s velkou ztrátovostí, jakožto je bezdrátový přenost dat, protože přetížení, které vyžaduje na znovupřenost je tak velké, že mnohé aklikace jej nedokáží unést.
48

editací