Označení planetek: Porovnání verzí

Přidáno 7 932 bajtů ,  před 14 lety
rozšíření a přepracování hesla
m (osoby umírají, události ne + drobná změna formulace ve větě)
(rozšíření a přepracování hesla)
'''Označení planetek''' je jednoznačná identifikace, přidělovaná každému objektu, pohybujícímu se [[Sluneční soustava|Sluneční
Každá nově objevená [[planetka]] nejdříve dostane ''provizorní označení''. ''Definitní označení'' dostane až poté, co je známa její dráha tak, že lze její polohu vypočítat pro kterékoliv budoucí datum.
 
soustavou]], které nejeví známky kometární aktivity a o kterém je možno se důvodně domnívat, že se jedná o
 
[[planetka|planetku)). Tato označení jsou dvojího druhu:
==Provizorní označení==
* ''provizorní označení'';
Po objevu dostane každá planetka '''provizorní označení''' které se skládá z roku objevu (například 2005). Za ním následuje velké písmeno vyjadřující půl měsíce, ve kterém byl objev ohlášen (A - první půlka ledna, B - druhá půlka ledna, C - první půlka února, atd.). Další velké písmeno označuje pořadí objevu planetky v daném půlměcí (A - první objevená planetka, B - druhá, atd.). Za posledním písmenem může ještě následovat číselný index.
* ''definitivní označení''.
 
Například: 2005CB označuje druhou planetku objevenou v první polovině února 2005.
 
==DefinitivníPředběžné označení==
Poté, co je definitivně známá dráha nově objevené planetky, je jí přiděleno '''definitivní označení'''. Toto označení je číslo přidělované [[Minor Planet Center]].
 
Po objevu dostane každá planetka '''předběžné označení''', které v zásadě přiděluje ''Středisko pro planetky'' (''Minor Planet Center'', zkráceně ''MPC''), provozující svoji činnost na ''Smithsonově astrofyzikální observatoři'' (''Smithsonian Astrophysical Observatory'', zkráceně ''SAO''), a to z pověření III. oddělení při ''Mezinárodní astronomické unii'' (''International Astronomical Union'', zkráceně ''IAU''). Výjimku tvoří speciální časově omezené projekty, které produkovaly velké množství objevů v krátké době, jimiž by bylo středisko MPC zahlceno.
Po přidělení čísla má objevitel právo navrhnout pro planetku jméno, které musí schválit [[IAU]]. Toto jméno však musí splňovat některá pravidla:
*jméno by nemělo být delší než 16 znaků
*jména mají být jednoslovná
*jméno musí být vyslovitelné v nějakém jazyce
*nesmí být urážlivé
*nesmí být příliš podobné jménu jiné planetky
*jména osob nebo událostí známých z politického nebo vojenského hlediska jsou přípustná nejdříve po 100 letech (od úmrtí těchto osob či od uplynutí těchto událostí)
*jména po zvířecích miláčcích nejsou dovolena
 
Předběžné označení přidělované střediskem MPC existuje ve dvou základních variantách, které jsou vzájemně jednoznačně převoditelné.
Po schválení pak mají planetky mají dvojí označení - definitivní číslo a vlastní jméno.
 
===Standardní předběžné označení===
Kulatá definitivní čísla byla vyhrazena známým osobnostem či organizacím - 1000 [[Giuseppe_Piazzi|Piazzi]], 2000 [[William Herschel|Herschel]], 3000 [[Leonardo da Vinci]], 4000 [[Hipparchos]], 5000 [[IAU]], 6000 [[OSN|United Nations]], 7000 [[Curie]], 8000 [[Isaac Newton]], 9000 Hal (počítač Hal9000 z románu 2001: Vesmírná odysea [[Arthur_C._Clarke|Artura C. Clarka]] a stejnojmenného filmu [[Stanley Kubrick|Stanleye Kubricka]]).
 
''Standardní předběžné označení'' se skládá z čtyřciferného čísla, označujícího rok objevu, respektive ohlášení objekvu k registraci ve středisku MPC, které je následováno mezerou (odklepem). Za touto mezerou následuje velké písmeno anglické abecedy, určujicí polovinu měsíce, v němž byl objev resp. nahlášení učiněno a to podle následující tabulky:
 
{|border="1" cellpadding="2" callspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="5" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''První písmeno označení'''</font>
|-
|rowspan=2 | Měsíc ||colspan=2 | První polovina || colspan=2 | Druhá polovina
|-
|Písmeno||Dny||Písmeno||Dny
|-
|Leden|| A || 1-15 || B || 16-31
|-
|Únor || C || 1-15 || D || 16-29
|-
|Březen || E || 1-15 || F || 16-31
|-
|Duben || G || 1-15 || H || 16-30
|-
|Květen || J ||1-15 || K || 16-31
|-
|Červen || L || 1-15 || M || 16-30
|-
|Červenec || N || 1-15 || O || 16-31
|-
|Srpen || P || 1-15 || Q || 16-31
|-
|Září || R || 1-15 || S || 16-30
|-
|Říjen || T || 1-15 || U || 16-31
|-
|Listopad || V || 1-15 || W || 16-30
|-
||Prosinec || X || 1-15 || Y || 16-31
|}
 
Jak je vidět z 26 písmen anglické abecedy písmeno "I" není použito (aby se nepletlo s číslicí "1") a písmeno "Z" není použito.
 
Za toto písmeno se připojí další písmeno anglické abecedy (opět s vypuštěním písmene "I", písmeno "Z" je však tentokrát použito) pro označení prvních 25 objektů objevených (ohlášených) v daném časovém rozpětí příslušné poloviny měsíce. Pokud je v daném časovém intervalu objeveno více objektů, připojí se za tuto dvojici písmen číslo jako dolní index, přičemž číslo 1 je vyhrazeno 26. až 50. objevu, číslo 2 pak 51. až 75. objevu, atd. Pokud z technických důvodů (např. při počítačovém zpracování) by zápis čísla ve formě dolního indexu činil potíže, je možno psát tato čísla v základním řádku.
 
Je si třeba uvědomit, že mnohdy bývá týž objekt zpozorován různými obserevatořemí nebo v různých obdobích a že ne vždy je ihned zřejmé, že se jedná o týž objekt. Proto není výjimkou, že jedna planetka dostane více než jedno předběžné označení. Po
identifikaci je z nich zachováno pouze jedno, obvykle to nejstarší, nebo to, které vedlo ke stanovení alespoň předběžných [[elementy dráhy|elementů dráhy]].
 
===Komprimované předběžné označení===
 
''Komprimované předběžné označení'' bylo navrženo z několika důvodů. Prvním byla požadavek, aby toto označení bylo vždy stejně dlouhé (to standardní předběžné označení zcela evidentně nesplňuje) a druhým, aby jednoduchým tříděním bylo možno získat pořadí, v němž byla tělesa objevena (nahlášena). Poslení požadavek (významný zejména v nedávné minulosti) byl, aby toto označení bylo co nejkratší.
 
Toto označení má standardní délku 7 alfanumerických znaků (byte). První znak je velké písmeno, které reprezentuje první dvojici čísel v letopočtu roku objevu a to tak, že písmeno "I" odpovídá číslu "18", písmeno "J" číslu "19" a písmeno "K" číslu "20" atd. Za ním následující dvě číslice odpovídají třetí a čtvrté číslici letopočtu (tedy např. letopočet "1995" se nahradí řetězcem znaků "J95"). Jako čtvrtý znak komprimovaného označení následuje první písmeno ze standardního označení. Následující dva znaky odpovídají číselnému indexu, umisťovanému na konci standardního označení, a to podle následujícího algoritmu: Pokud index vůbec chybí, vloží se řetěz "00" (dvě nuly); pokud je index v rozmezí hodnot od 1 do 99, vloží se přímo toto číslo, ale případně doplněné na délku dvou znaků číslicí "0" (nula) zleva, tedy "01" (místo 1) až "99"; je-li hodnota indexu větší než 99, pak se první dvojice číslic v tříciferném čísle nahradí tak, že místo "10" se zapíše písmeno "A", místo "11" se zapíše písmeno "B", atd. (písmeno "I" v této řadě je použito). To umožňuje zapsat ve formě "Z9" nejvyšší možnou hodnotu indexu "359" (tedy celkem 9000 planetek objevených během jedné poloviny měsíce). Jako poslední znak komprimovaného označení se zapíše druhé písmeno ze standardního předběžného označení.
 
V další tabulce jsou uvedeny některé příklady:
 
{|border="1" cellpadding="2" callspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="3" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Příklad předběžného označení'''</font>
|-
|Standardní||Komprimované||Význam
|-
|2005 HE||K05H00E||5. planetka objevená v době od 16. do 30. dubna 2005
|-
|1996 TA<sub>5</sub>||J96T05A||126. planetka objevená v době od 1. do 15. října 1996
|-
|2000 JC<sub>12</sub>||K00J12C||303. planetka objevená v době od 1. do 15. května 2000
|-
|2003 UB<sub>313</sub>||K03UV3B||7825. planetka objevená v době od 16. do 31. října 2003
|}
 
 
 
===Speciální předběžné označení===
 
V průběhu 2. poloviny 20. století proběhlo několik systematických přehlídek oblohy s cílem odhalit co nejvíce nových planetek. V rámci každé z nich bylo přidělováno zvláštní předběžné označení, sestávající z pořadového čísla objeveného objetu, následovaného mezerou a označením příslušné přehlídky oblohy podle připojené tabulky.
 
Komprimované předběžné označení v tomto případe vypadá tak, že první tři znaky odpovádají druhému sloupci v této tabulce a zbývající čtyři znaky jsou pořadovým číslem objektu objeveného v dané přrehlídce, případně doplněného na požadovanou délku nulami zleva.
 
{|border="1" cellpadding="2" callspacing="1" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="4" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Kódy přehlídek vyhledávání planetek'''</font>
|-
| Kód přehlídky || Komprimovaný kód || Název přehlídky || Rok uskutečnění
|-
| P-L || PLS || Palomar-Leiden ||1960
|-
| T-1 || T1S || První přehlídka trojánů || 1971
|-
| T-2 || T2S || Druhá přehlídka trojánů || 1973
|-
| T-3 || T3S || Třetí přehlídka trojánů || 1977
|}
 
 
== Definitivní označení ==
 
Poté, co je známa dráha nově objevené planetky natolik dobře, že je možnost spočítat její [[efemerida|efemeridu]] tak, aby ji bylo možno sledovat i v budoucnosti, je jí přiděleno střediskem MPC jako ''definitivní označení'' katalogové (pořadové) číslo. Od tohoto okamžiku je plným definitivním označením planety toto katalogové číslo (doporučuje se uvádět je v kulatých závorkách) následované po mezeře platným standardním nebo speciálním předběžným označením.
 
Po přidělení čísla má objevitel po dobu 10 let od přidělení katalogového čísla právo navrhnout pro tuto planetku jméno, které musí následně schválit ''Komise pro nomenklaturu malých těles'' (''Committee for Small Body Nomenclature'', zkráceně ''CSBN'') při III. oddělení organizace IAU. Toto jméno však musí splňovat některá pravidla:
*jméno by nemělo být delší než 16 znaků;
*jména by měla být pokud možno jednoslovná;
*jméno musí být vyslovitelné v nějakém jazyce;
*nesmí být urážlivé;
*nesmí být příliš podobné jménu jiné planetky;
*jména osob nebo událostí známých z politického nebo vojenského hlediska jsou přípustná nejdříve po 100 letech (od úmrtí těchto osob či od těchto událostí);
*jména po zvířecích miláčcích nejsou dopručena.
 
Pro planetky pohybující se po určitých drahách je omezení na jména přísnější. Např. planetky pohybující se v blízkosti libračních bodu soustavy Slunce-Jupiter, tzv. [[troján|trojáni]], musí být pojmenovávány po hrdinech trojské války, planetkám křížícím dráhu Země musí být předělována jména z mytologie atp.
 
V minulosti se z technických důvodů ve jménech nepoužívala diakritika; toto omezení již padlo.
 
Po schválení jména se pak definitivní označení planetky sestává z katalogového čísla (v závorce) následovaného schváleným jménem.
 
Komise CSBN si vyhradila právo sama pojmenovat některé významné planetky a planetky s katalogovými čísly dělitelnými 1000. Jim jsou přidělována jména známých osobností či organizací či jinak významná, např. (1000) [[Giuseppe_Piazzi|Piazzi]], (2000) [[William Herschel|Herschel]], (3000) [[Leonardo da Vinci]], (4000) [[Hipparchos]], (5000) [[IAU]], (6000) [[OSN|United Nations]], (7000) [[Curie]], (8000) [[Isaac Newton]], (9000) Hal (počítač Hal9000 z románu 2001: Vesmírná odysea [[Arthur_C._Clarke|Artura C. Clarka]] a stejnojmenného filmu [[Stanley Kubrick|Stanleye Kubricka]]).
 
Ve sluneční soustavě se nacházejí i planetky s českými jmény - například 1840 [[Jan Hus|Hus]], 2364 [[Praha]], [[Járacimrman (planetka)|7796]] [[Jára Cimrman|Járacimrman]] (název planetky dříve musel být jednoslovný, proto tento tvar).
 
Ve sluneční soustavě se nacházejí i planetky s českými jmény - například 1840 [[Jan Hus|Hus]], 2364 [[Praha]], [[Járacimrman (planetka)|7796]] [[Jára Cimrman|Járacimrman]] (název planetky musí být jednoslovný, proto tento tvar).
 
[[Kategorie:Planetky]]
4 573

editací