Inzulin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie objevu inzulinu: Drobná změna formulace značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
m Při glykémií regulované sekreci insulinu se nejedná o mechanismus zpětné vazby. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
Inzulin je do krve vylučován kontinuálně nehledě na příjem potravy (tj. bazální sekrece inzulinu). Bazální sekrece zaujímá 50 % veškerého vyloučeného inzulinu během 24 hodin. Na zbývajících 50 % celkové spotřeby inzulinu připadá jídlem stimulována sekrece (tj. bolusová neboli prandiální sekrece inzulinu).
V dutině ústní jsou polysacharidy z potravy natráveny enzymem amylasou na oligosacharidy. Dále pokračuje potrava přes žaludek do tenkého střeva, kde se sacharidy štěpí pomocí [[amyláza|pankreatické amylázy až]] na disacharidy. Ty jsou pak specifickými disacharasami (např. maltasou, sacharasou apod.) ve sliznici střevní štěpeny na monosacharidy. Nejznámější monosacharid glukóza se vstřebává střevní stěnou do krve. Vyšší koncentrace glukózy v krvi podráždí regulační systém β-buněk mechanismem negativní zpětné vazby,{{Doplňte zdroj}} což má za následek vyloučení inzulinu do krve. Inzulin putuje krevním oběhem k buňkám, kde se váže na inzulinové receptory buněk.
Navázáním inzulinu na receptor se uvnitř buňky rozpoutá kaskáda reakcí. Nejprve dojde k otevření glukózového transportéru 4 (zkr. GLUT4), pomocí něhož se glukóza dostane dovnitř buňky. Část přijaté glukózy se spotřebuje na energetický metabolismus a část se přemění na zásobní cukr – [[glykogen]]. Glykogen se následně ukládá v játrech a v menší míře v příčně pruhované svalovině. Vychytáváním glukózy buňkami se snižuje její koncentrace v krvi, čímž je zákonitě inhibována produkce inzulinu.
| |||