Numen

Numen je ve starověkém římském náboženství původně označení pro neosobní nadlidskou sílu, která je přítomna v určitém jevu nebo konání nebo která se v určitých úkazech může projevit – proto bývají numina pokládána za „božstva okamžiku“. Později začala být spojována s konkrétními bohy a začala být pokládána za projev jejich vůle, síly nebo moci.