Klasická hudba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+úvodní montáž skladatelů |
úvod a úvod kap. charakteristika z italské Wiki (it. neumím, díky za opravy). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
<br>'''čtvrtá řada''': [[Edvard Grieg]], [[Edward Elgar]], [[Sergej Rachmaninov]], [[George Gershwin]], [[Chačaturjan]].]]
[[Soubor:K626 Requiem Mozart.jpg|náhled|Notový zápis [[Requiem (Mozart)|Requiem]] od [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]]]]
'''Klasická hudba''' odkazuje na uměleckou, [[Duchovní hudba|duchovní]] a [[Světská hudba|světskou]] hudbu, složenou nebo mající kořeny v rámci [[Západní svět|západní kultury]]. Zahrnuje přibližně časový úsek, který začíná v [[11. století]] a sahá až do [[20. století]] <ref name="Music 2007">"Classical", ''The Oxford Concise Dictionary of Music'', ed. Michael Kennedy, (Oxford, 2007), ''Oxford Reference Online''.</ref> nebo, v závislosti na konvencí, do [[Současná klasická hudba|současnosti]]. Toto období zahrnuje zejména charakterizovaný vývoj a převládající využití tonální harmonie, kodifikované mezi [[17. století|sedmnáctým]] a [[19. století|devatenáctým stoletím]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Common practice period {{!}} music
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/art/common-practice-period
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-05-16
}}</ref> Ve specializovanějším kontextu termín “klasická hudba” může také, v restriktivnějším smyslu, odkazovat na hudební období zvané [[Klasicismus (hudba)|klasicismus]]<ref>A differenza di altre arti (come pittura o scultura) in musica il ''periodo classico'' non indica l'età [[Grecia antica|greco]]-[[Roma (città antica)|romana]] antica.</ref>, ale v běžném jazyce je výraz chápán v jeho nejširším smyslu (v opozici vůči [[Light music|''lehké hudbě'']] nebo ''[[Populární hudba|populární hudbě]]'').
Hranice kategorie jsou nejasné a diskutabilní, protože označení klasické je obecně přiděleno potomkem; proto to, co je dnes definováno jako „klasické“, nebylo nutně tak v době, kdy bylo složeno. Zejména v závislosti na kontextu může a nebo nemusí pojem „klasická hudba“ zahrnovat zahrnovat [[Současná klasická hudba|současnou klasickou hudbu]]. Označení „klasická hudba“ se v odkazu na evropskou uměleckou hudbu objevuje na začátku [[19. století]] s cílem „kanonizovat“ období od [[Johann Sebastian Bach|Bacha]] do [[Ludwig van Beethoven|Beethovena]], zahrnující [[Georg Friedrich Händel|Händela]] i [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]], jako zlatý věk hudby.<ref>Rushton, Julian, ''Classical Music'', (London, 1994), 10</ref> První zmínky použití se datují, jak je uvedeno v ''[[Oxford English Dictionary|Oxfordském anglickém slovníku]]'', kolem roku 1836.<ref name="Music 2007">"Classical", ''The Oxford Concise Dictionary of Music'', ed. Michael Kennedy, (Oxford, 2007), ''Oxford Reference Online''.</ref><ref name="OED_Online_Classical">{{Citace elektronické monografie
| url = http://dictionary.oed.com/cgi/entry/50040930?single=1&query_type=word&queryword=classical&first=1&max_to_show=10
}}</ref>
Důležitým rysem evropské kultivované hudby je opuštění ústní tradice a zavedení systému [[Notace (hudba)|notového záznamu]], který se postupně rozvíjel od [[9. století]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bent
| jméno = Ian D.
| příjmení2 = Hughes
| jméno2 = David W.
| příjmení3 = Provine
| jméno3 = Robert C.
| titul = Notation
| url = http://dx.doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.20114
| vydavatel = Oxford University Press
| isbn = 978-1-56159-263-0
}}</ref> Během času improvizace a ornamentizace [[ad libitum]], běžně užívaná do 17. a [[18. století]], postupně ztratila prostor při interpretaci zapsaného repertoáru, kde se skladatelova vůle přenesená do notace, interpretuje v limitech samotné skladby, které již neumožňují umělcům provádět svévolné změny v hudbě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ferranti
| jméno = Hugh de
| příjmení2 = Kishibe
| jméno2 = Shigeo
| příjmení3 = Hughes
| jméno3 = David W.
| titul = Japan
| url = http://dx.doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.43335
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Oxford Music Online
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bent
| jméno = Ian D.
| příjmení2 = Hughes
| jméno2 = David W.
| příjmení3 = Provine
| jméno3 = Robert C.
| titul = Notation
| url = http://dx.doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.20114
| vydavatel = Oxford University Press
| isbn = 978-1-56159-263-0
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Middleton
| jméno = Richard
| příjmení2 = Manuel
| jméno2 = Peter
| titul = Popular music
| url = http://dx.doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.43179
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Oxford Music Online
}}</ref>
== Charakteristika ==
Vzhledem k extrémně široké škále forem, stylů, žánrů a historických období obecně vnímaných jako „klasická hudba“ je obtížné identifikovat společné rysy, které mohou charakterizovat všechna díla tohoto žánru. Nejtypičtější popisy jsou nejasné a jsou různého druhu, možná odkazující na historickou perspektivu (na něco „složeného dávno“, což je poněkud sporné tvrzení, pokud se vezme do úvahy stejný koncept [[Současná klasická hudba|současné klasické hudby]]). Existují však charakteristiky, které klasická hudba sdílí jen s několika nebo žádnými z dalších hudebních žánrů. <ref>Michael Kennedy (2006), ''The Oxford Dictionary of Music'', p. 178</ref> Mezi určující charakteristiky patří přijetí systému [[Notace (hudba)|notového záznamu]], který umožnil přechod od ústní tradice k psané literatuře, zásadně změnil přenos hudby a radikálně změnil způsob studia a komunikace i způsob přenosu repertoáru na další generace. Dalším klíčovým bodem, který byl umožněn přechodem od ústní tradice k psané hudební kultuře, byl rozvoj solidní a metodické [[Harmonie|harmonie,]] která umožňuje vytvářet hudební skladby značné velikosti a složitosti, bezprecedentní a nesrovnatelné s jinými hudebními kulturami, také díky zavedení [[Modulace (hudba)|modulační]] techniky a její aplikaci na konstrukci hudebního projevu, což umožnilo větší rozmanitost.
== Dějiny a vývoj klasické hudby ==
Řádek 393 ⟶ 448:
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|it|Musica classica|112615609}}
<references />
| |||