Druhá světová válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Slovenskou republiku (1939–1945) jsem označil jako „Slovenský stát“. Slovensko je pro spoustu lidí dnešní Slovenská republika.
Přesun části textu (zpřehlednění úvodu) a doplnění - GB byla největším příjemcem US pomoci, viz článek .Zákon o půjčce a pronájmu. Doplnění ad U852, reference.
Řádek 84:
Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře [[Válečný zločin|válečné zločiny]], [[Zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]] a nehumánní zacházení s [[Válečný zajatec|válečnými zajatci]], zvláště se sovětskými vojáky ze strany Německa. Průběhem bojů bylo podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty. Nejhorším příkladem [[Genocida|genocidy]] se stal [[holokaust]], kterému na základě nacistické [[Rasismus|rasové]] [[ideologie]] padlo za oběť šest milionů [[Židé|Židů]] v [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a na jiných místech v mnoha zemích Evropy. Masakr [[Číňané|čínského]] obyvatelstva, který spáchali [[Japonci]] v [[Nanking]]u v prosinci 1937, byl jedním z největších zločinů. V roce 1941 provedla sovětská [[NKVD]] tzv. [[katyňský masakr]], při kterém bylo povražděno přibližně 22 000 polských [[důstojník]]ů a příslušníků [[Inteligence (třída)|inteligence]]. Milionové oběti utrpělo [[Slované|slovanské]] civilní obyvatelstvo – [[Rusové]], [[Ukrajinci]], [[Bělorusové]], [[Poláci]] a jiní – na územích [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní fronty]], kde ztratilo životy osm milionů lidí. Ti podléhali nemocem a hladu vyvolaným válečnými operacemi a masakrům páchaným na územích obsazených [[Wehrmacht]]em a jednotkami [[Waffen-SS]].
 
Milionům dalších obětí v Evropě se podařilo předejít dodávkami potravin (a válečného materiálu) do Sovětského svazu na základě amerického [[Zákon o půjčce a pronájmu|Zákona o půjčce a pronájmu]]. Válečné úsilí pohlcovalo téměř veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů. Mnoho států utrpělo nepředstavitelné materiální ztráty a devastaci svého kulturního dědictví. Lze proto hovořit o tom, že se jednalo o [[Totální válka|totální válku]]. Téměř všechny zúčastněné strany se v menší či větší míře odchylovaly od požadavku vést válku „civilizovanými metodami“. I když [[Spojené království]] v roce [[1940]] odmítalo [[Kobercové bombardování|plošné nálety]] na nepřátelská města, posléze se k nim spolu se Spojenými státy samo uchýlilo.
 
V samotném závěru světové války byla ustavena [[Organizace spojených národů]], jejímž ústředním cílem byla a je i v současnosti [[prevence]] vzniku dalších válečných konfliktů. Po skončení války upevnily vítězné mocnosti USA a SSSR své postavení dvou světových [[supervelmoc]]í. Jejich stále větší vzájemný [[antagonismus]] vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku [[Studená válka|studené války]]. Sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] spustil napříč evropským kontinentem [[Železná opona|železnou oponu]], která od sebe oddělila svobodný [[západní svět]] a [[Komunismus|komunistické]] státy ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]] poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na [[Právo národů na sebeurčení|právo na sebeurčení]] mezi národy ovládanými [[Kolonialismus|koloniálními]] mocnostmi, což vedlo k akceleraci [[Dekolonizace|dekolonizačních]] hnutí v Asii a v [[Afrika|Africe]].
Řádek 641:
 
Smrt mnoha lidí byla důsledkem genocidy a válečných zločinů prováděných německými a japonskými silami na okupovaných územích. Nejodpornější německý zločin představuje [[holokaust]], systematické a promyšlené vyvražďování [[Židé|Židů]] na nacisty a jejich spojenci ovládaném teritoriu, jež si vyžádalo životy 6 milionů lidí. Nacistická brutalita se zaměřovala i proti dalším skupinám obyvatelstva. V [[Bělorusko|Bělorusku]] byly vyvražděny stovky vesnic v odvetě za útoky partyzánů a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219876-v-beloruske-chatyni-upalili-naciste-zaziva-149-obyvatel-vcetne-75-deti/ V běloruské Chatyni upálili nacisté zaživa 149 obyvatel, včetně 75 dětí]“. Česká televize. 22. března, 2013</ref> Patrně nejotřesnějším japonským zločinem byl [[nankingský masakr]], při němž byly zavražděny či znásilněny stovky tisíc čínských civilistů. V průběhu konfliktu pak japonská císařská armáda přivodila smrt 3 až 10 milionů civilistů, převážně Číňanů.<ref>http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.CHAP3.HTM</ref>
 
Milionům dalších obětí v Evropě se podařilo předejít dodávkami potravin (a&nbsp;válečného materiálu) do Velké Británie, Sovětského svazu a dalších zemí na základě amerického [[Zákon o půjčce a pronájmu|Zákona o&nbsp;půjčce a&nbsp;pronájmu]].
 
=== Koncentrační tábory a válečné zločiny ===
Řádek 657 ⟶ 659:
K otrocké práci byli nuceni i zajatí či po válce internovaní Němci. S miliony z nich bylo takto nakládáno především v Sovětském svazu a v Polsku, ačkoli obdobnému zacházení byli vystaveni i na Západě. Ve Spojených státech byly [[Internace Američanů japonského původu|internovány tisíce japonských]], italských a německých Američanů, přičemž stejnou praxi uplatnila i kanadská vláda.
 
Po skončení druhé světové války byly německé [[Zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]], vedení [[Útočná válka|útočné války]], [[Zločin proti míru|zločiny proti míru]] a [[Válečný zločin|válečné zločiny]] potrestány v hlavním [[Norimberský proces|norimberském procesu]], v němž byli odsouzeni čelní představitelé nacistického režimu. Podobně byli souzeni strůjci japonských válečných zločinů v [[Tokijský proces|tokijském procesu]]. Rozhodnutí obou těchto mezinárodních soudních tribunálů jsou považována za základy moderního mezinárodního trestního práva. Závěr norimberského tribunálu zní: „Každý, kdo vykoná zločinný rozkaz, je vinen“. Nebylo možné se nadále vymlouvat „Já jsem jenom splnil rozkaz“. (Např. posádka německé ponorky U&nbsp;852 postřílela bezbranné trosečníky parníku Peleus [[kulomet]]em. Po válce byli aktéři nalezeni a&nbsp;byli potrestáni velitel ponorky za vydání zločinného rozkazu, první důstojník a&nbsp;námořník-kulometčík za jeho splnění a lodní lékař za aktivní účast).<ref>The Oxford Companion to International Criminal Justice. [https://books.google.cz/books?id=ANb0YYQ-m4AC&pg=PA651&lpg=PA651&dq=U+852&source=bl&ots=K0CaZ2vaPD&sig=ACfU3U30eumc-oDNRUfq4iJi_Bl6d1WDOA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwixv-zA-7fpAhWP_aQKHcLbDK44ChDoATAOegQICBAB#v=onepage&q=U%20852&f=false Dostupné online.]</ref>
 
Pro úplnost nutno dodat, že německým vojákům bylo stále zdůrazňováno, že daný rozkaz musí okamžitě splnit, a že za ten rozkaz je zodpovědný nadřízený, který jim ho dal. Po válce však pravidla určují vítězové. Oproti zločinům, jichž se dopustili příslušníci států Osy, činy způsobené na straně Spojenců nebyly nikdy souzeny. Někteří historici však pokládají za válečné zločiny přesuny obyvatelstva v Sovětském svazu, [[Internace Američanů japonského původu|internace občanů japonského]], německého a italského původu ve Spojených státech a Kanadě, sovětský [[Katyňský masakr|masakr polských důstojníků v&nbsp;Katyni]] a&nbsp;kontroverzní [[Kobercové bombardování|plošné nálety]] amerického a&nbsp;britského letectva na civilní cíle, především bombardování [[Hamburk]]u, [[bombardování Drážďan|Drážďan]] a jiných německých měst, či atomové útoky USA na [[Hirošima|Hirošimu]] a&nbsp;[[Nagasaki]].