Dějiny ekonomického myšlení: Porovnání verzí

Přidáno 1 972 bajtů ,  před 8 měsíci
Doplnění marginalismu. Příště pokračování neoklasickou školou
(Akvinský, když už.)
(Doplnění marginalismu. Příště pokračování neoklasickou školou)
značka: možné problémové formulace
 
 
Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.
 
== Marginalismus ==
V poslední třetině [[19. století]] s nástupem marginalistických teorií ([[teorie mezního užitku]], [[teorie mezní produktivity]]) proběhla v ekonomii změna [[paradigma]]tu. Konkrétně v roce [[1871]] byla publikována zásadní ekonomická díla, která umožnila vytvořit nový systém ekonomického myšlení. Z tzv. [[Marginalistická revoluce|marginalistické revoluce]] postupně vyrůstala moderní ekonomická věda, zejména moderní [[mikroekonomie]].
 
Jednalo se o revoluci v metodologii, neboť ekonomie začala používat [[Marginalismus|mezní veličiny]]. Marginalistická metoda umožňovala analyzovat alokaci ekonomických zdrojů a otevřela prostor pro matematizaci ekonomie.
Tato nová politická ekonomie se podstatně lišila od tehdy stále dominující [[Klasická ekonomie|klasické politické ekonomie]].
Zatímco klasičtí ekonomové se soustředili na [[Nabídka|nabídkovou]] stranu trhu a [[ekonomický růst]], ''marginalisté'' zaměřili pozornost na [[Poptávka|poptávkovou]] stranu trhu a alokaci omezených zdrojů.
 
Klíčovými osobnostmi marginalistické revoluce byli William Stanley Jevons, Carl Menger a Léon Walras, kteří v roce 1871 (Walras až v roce 1874) nezávisle na sobě vydali díla, ve kterých komplexně formulovali teorii [[Mezní užitek|mezní užitečnosti]]:
* [[William Stanley Jevons]] – ''Theory of Political Economy'' (Teorie politické ekonomie, 1871)
* [[Carl Menger]] – ''Grundsätze der Volkswirtschaftslehre'' (Zásady národohospodářské nauky, 1871)
* [[Léon Walras]] – ''Éléments d'économie politique pure'' (Základy čisté politické ekonomie, 1874)
 
Z marginalistické revoluce vzešly tři významné školy ekonomického myšlení: [[rakouská škola]], [[lausannská škola]] a [[cambridgeská škola]]. Poslední dvě představovaly počátek [[Neoklasická ekonomie|neoklasické ekonomie]], která dodnes hraje v ekonomii významnou roli.
 
== Odkazy ==