Poustevník: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 178.255.168.171 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JQtt
značky: editace z Vizuálního editoru vulgarity
m (Editace uživatele 178.255.168.171 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JQtt)
značka: rychlé vrácení zpět
Poustevníky se mohou stát rovněž členové některých řeholních řádů, pokud jim to umožňuje charisma jejich [[řehole]], a souhlasí-li s tím jejich řeholní představení (například [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] nebo [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]]). U těchto řeholních poustevníků se ovšem předpokládá, že budou udržovat pravidelný kontakt se svými původními komunitami.<ref name="lerch" /> To obnáší mimo jiné i to, že v průběhu roku v komunitě nějaký čas stráví, i když pak po větší zbytek roku budou žít v samotě.
 
Specificky je poustevnický život přítomen v životní praxi [[Kartuziánský řád|kartuziánů]] a [[Kamaldulové|kamaldulů]]. Prdel
 
=== Pravoslaví ===
V pravoslaví se rovněž uchovala praxe poustevnického života. Platí, že do samoty se uchylují pouze ti, kteří již dosáhli určité duchovní zkušenosti a předtím žili nějaký čas v běžné klášterní komunitě. Zcela běžná bývá poustevnictví například stále na [[Hora Athos|hoře Athos]] v Řecku, kde kromě dvaceti velkých klášterů existují také malé poustevnické kolonie, či jednotlivé poustevny. Bývá obvyklé, že poustevníci například žijí v osamění od pondělí do soboty, na neděle se však vracejí do svého původního kláštera, účastní se zde bohoslužeb a společného jídla. V historii takovýmto způsobem žil například [[Serafim Sarovský]] v Rusku.