Bitevní puška: Porovnání verzí

Přidáno 55 bajtů ,  před 9 měsíci
m
První útočná puška byl Avtomat Fjodorova a ne StG...
(uprav. dle SR 11/2018)
m (První útočná puška byl Avtomat Fjodorova a ne StG...)
značky: editace z Vizuálního editoru první editace editace z mobilu editace z mobilního webu
 
'''Bitevní puška'''<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Leigh | jméno1 = Neville | titul = Ruční zbraně jednotek speciálních sil 2001–2015 | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 272 | kapitola = Bitevní pušky, pušky pro speciální určení a pušky pro přesnou střelbu DMR | strany = 165 | isbn = 978-80-271-0329-4}}</ref> ({{vjazyce2|en|''battle rifle''}}) či '''bojová puška''' (dle novější české [[terminologie]])<ref name="SR 11/2018">{{Citace periodika | titul = CZ BREN 2 BR – první pohled | periodikum = Střelecká revue | ročník = 50 | číslo = 11 | datum = 2018 | strany = 56-57 | issn = 0322-7650}}</ref><ref name="AK-308" /> je vojenská [[Samonabíjecí a samočinná puška|samonabíjecí nebo samočinná]] [[Palná zbraň#Dlouhé zbraně|dlouhá palná zbraň]] s odnímatelným [[Zásobník nábojů|zásobníkem]] používající výkonné [[Puška|puškové]] [[Náboj (zbraň)|náboje]] [[7,62 × 51 mm NATO]] nebo civilní [[.308 Winchester]], což tyto zbraně odlišuje od [[Útočná puška|útočných pušek]] pro [[Náboj střední balistické výkonnosti|munici střední balistické výkonnosti]]. Jako bitevní pušky se začaly (často až zpětně) označovat především „západní“ zbraně jako například [[FN FAL]], [[M14 (puška)|M14]] nebo [[Heckler & Koch G3]].<ref name="SR 11/2018" />
 
Útočné pušky se počínaje [[Avtomat Fjodorova|automatem Fjodorova]] přes [[StG 44|Stg 44]] a masově vyráběnými [[AK-47]] či [[M16]] staly ve druhé polovině 20. století hlavními zbraněmi [[Pěchota|pěchoty]] namísto dosavadních [[Opakovací puška|opakovacích]] a [[Samonabíjecí a samočinná puška#Vývoj v letech 1918 - 1945|samonabíjecích pušek]]. Útočné pušky sice nenabízejí dostřel zbraní na puškový náboj, ale díky méně výkonnému střelivu a menšímu [[Zpětný ráz|zpětnému rázu]] umožňují kontrolovanou střelbu dávkou.
 
Navzdory trendu k přechodu na menší ráži jako je [[5,56 × 45 mm NATO]] nebo „východní“ [[5,45 × 39 mm]] přijaly v období [[Studená válka|studené války]] některé státy do výzbroje moderní samočinné (automatické) pušky ráže 7,62 × 51 mm NATO. Ty sice neumožňovaly kontrolovanou střelbu dávkou, resp. zvládnutí střelby dávkou vyžadovalo zkušeného střelce (proto byly některé z nich jen samonabíjecí), ale nabízely větší dostřel a lepší průbojnost.
1

editace