Paratuberkulóza: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fmt |
doplnění kapitoly "Posouzení výsledků" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 110:
== Posouzení výsledků testování stád ==
Základ je odlišit naměřenou [[Prevalence|prevalenc]]<nowiki/>i (apparent prevalence =AP) od skutečné prevalence (true pravalence = TP). Od procenta zamoření se odvíjí veškerá opatření včetně další metodiky testování. Pokud se výsledek špatně vyhodnotí, ozdravování se prodraží či dokonce nikdy neskončí.
Přepočítat správně hodnoty získané z laboratoří je základ ([[validita laboratorního testu]]). V roce 1992 byl proveden v USA tento vzorový příklad hodnocení výsledků testů.▼
Naměřená prevalence (AP = apparent prevalence) je procento pozitivních testů ze všech zaslaných testů. Udává ji laboratoř. Vypočítá se jako počet pozitivních vzorků lomeno počet vyšetřených vzorků.
Skutečná prevalence (TP = true prevalence) je procento nemocných zvířat. Rozdíl spočívá v tom, že u AP existují [[Validita laboratorního testu|falešně negativní a falešně pozitivní]], kdežto u TP jen skutečně nemocní lomeno všichni. Záleží tedy na senzitivitě (Sn) a specificitě (Sp) konkrétního laboratorního testu. Dokonce každý výrobce má odlišně kvalitní testy. U senzitivity (citlivost testu) se u paratuberkulózy většina testů pohybuje jen kolem 50%, jinými slovy odhalí jen polovinu nemocných. U specificity většina testů vykazuje 98-99% přesnost, jinými slovy jeden až dva výsledky ze sta pozitivních označí zdravé zvíře za nemocné. Pokud epidemiolog mluví o prevalenci, pak myslí vždy skutečnou prevalenci (TP).
'''<math>TP=\frac{AP+ Sp-1}{Sn+Sp-1}</math>'''
Po výpočtu skutečné prevalence je třeba pochopit, že pokud vyjde 10 pozitivních testů z 10 000 má to zcela odlišnou vypovídající hodnotu, než když vyjde 10 ze 100 pozitivních.
[[Prognostická hodnota]] ve vztahu k prevalenci určuje další postup testování i hodnocení výsledků.
▲
NJWG (National Johne’s Working Group) doporučila používat tuto validitu testů: ELISA IDEXX Sp= 97% , Sn=25%. Výrobce udával ELISA IDEXX: Sp=98% a Sn=60%. Rozdíl je dán metodikou určování. Výrobce provádí sérologické testy u zvířat, kde je kultivačně prokázán výskyt PTB. NJWG obě hodnoty přepočítává na skutečný výskyt infekce ve stádě, dle 40% senzitivity kultivace trusu (sp=100%, sn=40%).<br>
[[Validita laboratorního testu]] umožňuje vypočítat vztah tří základní ukazatelů: Skutečná [[prevalence]] nemoci ve stádě P, pozitivní prognostická hodnota (positive predictive value -PPV) a negativní [[prognostická hodnota]] (negative predictive value- NPV)<br>
Řádek 139 ⟶ 151:
'''Pokud je specificita testu nízká, netestujeme jím stáda téměř zdravá''' – většina pozitivních výsledků bude falešných.<br>
'''Naopak u stád vysoce promořených je test s nízkou validitou použitelný'''- odhalí většinu nemocných.<br>
Tato zákonitost platí i obráceně (dle [https://academic.oup.com/ije/article/35/3/765/735529 bayesianovy epidemiologie] převrácení omylu neboli opačná pravděpodobnostní otázka) – pokud nám vyjdou u zdravého stáda všechny testy negativně, testovali jsme chybně (musí nám vyjít odpovídající procento falešně pozitivních, jinak výsledky nelze uznat).
Při ozdravování ('''zamořený chov''') se často provádí jeden test ročně s tím, že žádné pozitivní zvíře nesmí být testováno dvakrát. Tím by se ozdravování o mnoho let prodloužilo.
Při certifikaci ('''zdravý chov''') se každý pozitivní výsledek naopak verifikuje dalším zcela nezávislým testem. Například v Austrálii se u velkých chovů nejčastěji pozitivní kus nechá porazit a provede se série testů, které se 100% jistotou určí, zda je zvíře zdravé. Je tedy vyloučeno, aby díky nepřesnosti testu přišel chov o certifikaci (obchodní garanci).
Závěr ozdravování (prevalence pod 3%) a počátek certifikace se metodicky shodují. Zpravidla se pozitivní výsledek verifikuje druhým testem, jinak ozdravování nikdy neskončí.
== Statisticky významné počty zvířat pro testování stád na PTB ==
Správně provést [[Vzorkování populace (epidemiologie)]] je klíčem k úspěšnému ozdravování.
Řádek 217 ⟶ 232:
'''2. nulová restrikce<br>'''
'''3. finanční výhodnost pro chovatele.'''<br>
Nikdo v USA ozdravovat nemusí. Pokud se u chovatele prokáže MAP, nesmí vůči němu stát aplikovat žádná omezení, karantény či restrikce.
Kontrolní program chrání chovatele před nákupem zvířat v riziku. Na základě monitoringu se předpokládá, že nikdy netestované stádo má 70% pravděpodobnost, že se u něj JD nevyskytuje. Je na chovatelích, aby nakupovali dobytek z bezpečných stád.
| |||