Julius Caesar: Porovnání verzí

 

Jako stoupenec politické frakce [[Populárové|populárů]] vytvořil spolu s [[Marcus Licinius Crassus|Marcem Liciniem Crassem]] a [[Pompeius|Gnaeem Pompeiem Magnem]] tzv. [[Triumvirát#První triumvirát (60–53 př. n. l.)|první triumvirát]], který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v [[Galie|Galii]] rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do [[Velká Británie (ostrov)|Británie]] a za řeku [[Rýn]]. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným [[Římský senát|římským senátem]]. Překročením řeky [[Rubikon]]u v roce [[49 př. n. l.]] zahájil Caesar [[Římská občanská válka|občanskou válku]], na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.

 

Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních ''Zápisků'' (''Commentarii''), které sepsal ze svých vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]], historické dílo [[Sallustius|Sallustia]] či [[Gaius Valerius Catullus|Cattulovy]] básně. Další podrobnosti o Caesarově životě byly zachyceny pozdějšími historiky – [[Appiános|Appiánem]], [[Suetonius|Suetoniem]], [[Plútarchos|Plútarchem]], [[Cassius Dio|Cassiem Dionem]] a [[Strabón]]em.

=== Neklidné mládí ===

Caesar se narodil v roce 100 př. n. l. (případně o dva roky dříve) v [[Patricij|patricijské]] rodině náležející k rodu [[Juliové|Juliů]], který odvozoval svůj původ od [[Ascanius|Jula]], syna [[Trója|trójského]] hrdiny [[Aineiás|Aenea]], jenž byl synem bohyně [[Venuše (mytologie)|Venuše]]. Navzdory svému aristokratickému a patricijskému původu nepatřila caesarská frakce Juliů mezi zvláště vlivné rodiny. Caesarův otec, Gaius Julius Caesar starší, dosáhl pouze hodnosti [[praetor]]a, třebaže jeho švagrem byl [[Gaius Marius]]. Jeho matka, Aurelia Cotta, pocházela z mocnější rodiny, jež dala republice řadu [[Římský konzul|konzulů]]. Caesar měl dvě sestry, obě pojmenované Julia. O jeho dětství toho není mnoho známo, jelikož počáteční kapitoly jeho životopisů od Suetonia a Plútarcha byly ztraceny.

Nejvýznamnějším pramenem o Caesarově vystupování v roce [[63 př. n. l.]] je Catilinovo spiknutí (''Bellum Catilinae'') od Caesarova přívržence [[Sallustius|Gaia Sallustia Crispa]]. Ten je taktéž autorem Listů Caesarovi (''Epistolae ad Caesarem''). Kniha o Caesarovi od Augustova současníka, historika [[Livius|Tita Livia]], se až na určité fragmenty nedochovala. Je pravděpodobné, že Plútarchos při psaní svého Caesarova životopisu čerpal právě z této práce. Řada podrobností o Caesarovi je zmíněna i v Plútarchových biografiích Catona mladšího, Cicerona, Crassa, Marca Antonia a Pompeia. V první polovině 2. století působil řecký dějepisec [[Appiános|Appiános z Alexandrie]] popisující zánik římské republiky. Z Livia vycházel na počátku [[3. století]] [[Cassius Dio]], jehož dílo je nepochybně důležitým pramenem zápasu o Caesarovo dědictví.

 

[[File:Julii Caesaris quae exstant.tif|thumb|C. Iulii Caesaris quae extant, 1678]]

{{Překlad

| jazyk = en

<references />

 

* APPIÁNOS, ''Krize římské republiky'', Praha : Svoboda, 1989. ISBN 80-205-0060-X

* BURIAN, Jan, ''G. J. Caesar'', Praha : Orbis, 1963

* CAESAR, Gaius Iulius, ''Válečné paměti: o válce gallské, o válce občanské, alexandrijské, africké a hispánské'', Praha : Svoboda, 1972

* CAESAR, Gaius Iulius, ''Zápisky o válce galské'', Praha : Naše vojsko, 1986

* CANFORA, Luciano, ''Gaius Iulius Caesar: demokratický diktátor'', Praha : Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-901-0

* GRANT, Michael, ''Dějiny antického Říma'', Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-930-0

 

=== Související články ===

 

 

{{Portály|Lidé|Politika|Starověký Řím}}

{{DEFAULTSORT:Caesar, Julius}}