Leo Eitinger: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat |
překlep |
||
Řádek 9:
Kvůli narůstajícímu napětí ve střední Evropě Eitinger emigroval s tzv. [[Nansenův pas|Nansenovým pasem]] do Norska. Po svém příjezdu vyjednal, že 37 židovských dětí mohlo uprchnout z Československa a pobývat v Židovském sirotčinci v Oslo. V dubnu 1940 norská vláda Eitingerovi umožnila pracovat ve veřejném zdravotnictví. Stal se rezidentem na psychiatrii v [[Bodø]]. Za několik dní však začala německá [[Operace Weserübung|invaze do Norska]], které zemi okupovalo po následujících pět let.
V prosinci 1940 Eitingerovi nacistické úřady kvůli židovskému původu odňaly licenci, takže se musel živit jako dělník na pile. Od ledna 1941 se skrýval v ilegalitě. V březnu 1942 byl prozrazen a uvězněn. Prošel několika věznicemi a tábory v Norsku, v únoru 1943 byl na lodi MS ''Gotenland'' deportován do koncentračního tábora v [[Auschwitz-Birkenau|Osvětimi]]. Zde mu bylo vytetováno číslo 105268. V Osvětimi Eitinger sloužil v táborovém špitále, jedním z jeho pacientů byl mladík jménem [[Elie Wiesel]]. Z náhodného opětovného setkání o několik let později vzniklo vřelé celoživotní přátelství. Ke konci války byl přesunut do
=== Poválečný život ===
Řádek 26:
Jeho práci se dostalo uznání v podobě mnoha cen a poct. Například roku 1996 Eitingerovu práci „Přeživší z koncentračních táborů“ uvedla Mezinárodní společnost pro studium traumatického stresu mezi nejvýznamnějšími díly o traumatu. Za svou neúnavnou práci pro válečné veterány získal Leo Eitinger roku 1995 Cenu Světové federace veteránů.
Eitingerova význačnost jakožto plnohodnotného norského občana byla stvrzena, když byl jmenován komturem Norského královského [[Řád
Jako vědec, pedagog, autor i vedoucí instituce hrál Leo Eitinger velkou roli při výchově nových generací psychiatrů a jeho dílo je důležitým stavebním kamenem evropské tradice psychiatrických výzkumů.
| |||