Preromantismus: Porovnání verzí

Vznik preromantismu v Polsku je spojen se jménem představitele polského [[osvícenství]], [[Lingvistika|jazykovědce]] a [[mecenáš]]e [[umění]], knížete [[Adam Kazimierz Czartoryski|Adama Kazimierze Czartoryskáho]] ([[1733]]-[[1823]]), z jehož sídla v [[Puławy|Puławách]] se stalo významné kulturní centrum. Přímo zde v určité etapě svého života působili básník [[Franciszek Karpiński]] ([[1741]]-[[1825]]), první a hlavní představitel polského preromantismu, který do polské poezie vnesl svět prostého člověka s touhou po svobodě, [[Jean-Jacques Rousseau|rousseaovskou]] nechuť k městu, oslavu venkovského způsobu života a inspiraci [[folklór|lidovou písní]], básník, dramatik a překladatel [[Franciszek Dionizy Kniaźnin]] ([[1750]]-[[1807]]) a básník, dramatik a romanopisec [[Julian Ursyn Niemcewicz]] ([[1757]]-[[1841]]).

 

 

Z dalších autorů lze jmenovat jednoho z nejoriginálnějších spisovatelů své doby, polského vědce, literáta, cestovatele a politika [[Jan Potocki|Jana Potockého]] ([[1761]]-[[1815]]), známého dnes především jako autora původně [[Francie|francouzsky]] napsaného [[román]]u ''[[Rukopis nalezený v Zaragoze]]'' (''Le Manuscrit trouvé à Saragosse'', polsky ''Rękopis znaleziony w Saragossie''), který poprvé vyšel v celku až v roce [[1847]] v polském překladu v [[Lipsko|Lipsku]] a ve kterém Potocki jako první zpracoval [[upír (nemrtvý)|upírské]] téma v beletrii. Jde o velmi zvláštní dílo vystavěné podle vzoru ''[[Tisíc a jedna noc|Pohádek tisíce a jedné noci]]'', kdy základní rámcový příběh je prokládán jinými, v nichž jsou vloženy ještě další a v nich zase jiné. V těchto epizodách se pak střídají různé druhy výpravné prózy s rytířskými, dobrodružnými, fantastickými i komickými náměty.