Buloňský lesík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Architektura: Úprava logiky textu
m →‎Výstavba: Gramatické a stylistické opravy.
Řádek 6:
[[Soubor:AmCyc Park - Map of the Bois de Boulogne.jpg|náhled|Mapa parku z roku 1879]]
== Architektura ==
Boulogneský lesík dal založit Napoleon III, krátce poté, co uskutečnil puč a jmenoval se francouzským císařem (1852). Během svého exilu v Londýně, jej zaujal Hyde Park, jeho jezera a potoky a jeho popularita u Londýňanů všech společenských tříd. <ref>Patrice de Moncan, ''Les Jardins du Baron Haussmann, '' p. 9</ref> V té době měla Paříž jen čtyři veřejné parky – Tuileries, Lucemburské zahrady, Palais Royale, a Jardin des Plantes, to vše v centru města. Napoleon III se do plánování nového parku osobně zapojil.
 
Jeho nový prefekt Baron [[Georges-Eugène Haussmann]] naplánoval zlepšení městské dopravy zbudováním nových bulvárů, zkvalitnění městského zdraví novým systémem distribuce vody a kanalizací, a také vytvářením zelených ploch pro rekreaci rychle rostoucího počtu obyvatel Paříže. V roce 1852 Napoleon daroval na zbudování parku pozemek pro Bois de Boulogne a Bois de Vincennes, který oficiálně patřil jemu. Stavba parku byla vedena na státní náklady.<ref>J. M. Chapman and Brian Chapman , ''The Life and Times of Baron Haussmann: Paris in the Second Empire'' ([[Weidenfeld & Nicolson]]) 1957:89.</ref>
Řádek 18:
 
== Výstavba ==
Stavba parku byl obrovský inženýrský projekt, který trval pět let. Horní a dolní jezera bylybyla vykopányvykopána a země se navršena jako ostrovy a kopce. Skály byly přeneseny z Fontainbleau, byly vytvořeny kaskády a umělá jeskyně. Čerpadla u [[Seina|Seiny]] nemohla poskytnout dostatek vody k vyplnění jezera a zavlažovat park, takže byl vytvořen nový kanál s cílem svést vodu z řeky Ourcq od Monceau do horního jezera v Blois. Ovšem to nestačilo. Byly tedy vyvrtány artéské studny 586 metrů hluboké artéské studny v rovině Passy, které dodávaly 20&nbsp;000 m<sup>3</sup> vody denně. Práce byly dokončeny v roce 1861.<ref>Patrice de Moncan, p. 60</ref> V parku bylo položeno šedesátšestšedesát šest kilometrů potrubí, s kohoutkem každých třicet nebo čtyřicet metrů, celkem 1600 kohoutkykohoutků.
 
Alphand vedl také vybudování síťsítě cest, silnic a stezek pro spojení zajímavých míst v parku.<ref>Patrice de Moncan, Les Jardins du Baron Haussmann, p. 60</ref> Výsadba parku byla úkolem nového hlavního zahradníka a krajinářského architekta, [[Jean-Pierre Barillet-Deschamps]]e, který už spolupracoval s Haussmannem a Alphandem v Bordeaux. Jeho zahradníci zasadili 420&nbsp;000 stromů, včetně [[habr]]ů, buků, lip, [[jírovec|kaštanů]], [[cedr]]ů a [[jilm]]ů a odolných exotických druhů, jako například [[sekvoj]]e, a tisíce květin.
 
Park byl navržen tak, aby nabízel více než jen malebnou krajinu. Bylo vytvořen jako místo pro zábavu a rekreaci se sportovišti, kavárnami, galeriemi, střelnicemi, jízdárnami, s možnostmi vodních sportů na jezerech a dalšíchs atrakcídalšími atrakcemi. V roce [[1855]] byl [[Gabriel Davioud]], absolvent École des Beaux-Arts, byl jmenován hlavním inspektorem architektonických staveb města Paříže a hlavním architektem zahrad a parků. Byl pověřen návrhy dvaceti čtyř pavilonů, kaváren, vrátnic, přístavů pro lodičky a budek. Navrhl vrátnice pro strážce, které vypadaly jako stylové chaty. Získal skutečné švýcarské chaty postavené ze dřeva ve Švýcarsku a dal je převézt do Paříže, kde byly smontovány na ostrově v jezeře a staly se z nich restaurace. Postavil další restaurace vedle nejmalebnější atrakce, Velké kaskády. Navrhl umělé jeskyně vyrobené z hornin a cementu. Mosty a zábradlí z cementu který byl upraven tak, aby vypadal jako dřevo.
 
Na jižním konci parku, na planině Longchamp, dal Davioud obnovit zničený [[větrný mlýn]], který byl přežívajícím pozůstatkem opatství Longchamp.
Na severním konci parku, mezi branou a Sablons Neuilly bylo dvacet hektarů parku věnováno Societé Imperialeimperiale zoologique d'Acclimatationacclimatation, aby byla vytvořena malá zoologická a [[botanická zahrada]] s [[voliéra]]mi vzácných ptáků, exotickýchexotickými rostlinrostlinami a zvířatzvířaty z celého světa.
 
[[Soubor:Aspect général du Jardin zoologique d'acclimatation du bois de Boulogne.jpg|náhled|Zoologická zahrada Jardin zoologique d'acclimatation.]]
V březnu 1855 byla oblast uprostřed parku byla pronajata koncesionářům pro zábavní park. Byl postaven na místě lomu, kde byl štěrk a písek na parkové cesty a stezky. Davioud navrhl bufet, loutkové divadlo, fotografický pavilon, stáje a další struktury. Nejoriginálnější stavbou byl Théâtre des Fleurs, divadlo pod širým nebem v prostředí stromů a květin. Později bylo přidáno kluziště a střelnice. Místo bylbylo oblíbené pro pořádání koncertů a tanečních zábav, ale mělo to neustálé finanční potíže a nakonec zkrachovalo. Květinové divadlo zůstalo v provozu až do začátku první světové války v roce [[1914]].<ref>Jarrassé, p. 107 and Patrice de Moncan, pp. 64–65</ref>
 
== Součásti parku Boulogneský lesík ==
Řádek 34:
=== Château de Bagatelle ===
{{Viz též|Château de Bagatelle}}
Zahrady kolem zámečku Château de Bagatelle, stavby původně vybudované jako přístřeší při lovu, přestavěnémpřestavěné na pavilon ve stylu napodobujícím italskou renesanční architekturu, byly založeny ve stylu anglického nebo angločínského parku. Byly upraveny [[Jean-Claude Nicolas Forestier]]em. Jsou místem každoroční výstavy Concours international de roses nouvelles de Bagatelle, mezinárodní soutěže nových odrůd růží, organizované městem Paříž vždy v červnu každého roku.
 
=== Jardin des Serres d'Auteuil ===
{{Viz též|Jardin des serres d'Auteuil}}
Jardin des Serres d'Auteuil je velký komplex skleníků v jižní části parku. Stojí na místě botanické zahrady, založené v roce 1761 králem [[Ludvík XV|Ludvíkem XV]]. Současné skleníky byly postaveny v roce 1895–1898 a je v nich pěstováno sto tisíc rostlin. V roce 1998 se skleníky oficiálně staly součástí botanické zahrady v Paříži, jehožjejíž součástí je i Bagatelle v Bois de Boulogne, Parc Floral de Paris a Arboretum de l'Ecole de Breuil v Bois de Vincennes.
 
=== Jardin du Pré-Catelan ===
{{Viz též|Jardin du Pré-Catelan}}
V Jardin du Pré-Catelan je stále ještě několik pozůstatků, které pamatují jeho počátky. Majestátní červený [[buk lesní|buk]] (''Fagus sylvatica'') patřící mezi kultivary 'Purpurea' Group, který byl vysázen v roce 1782. [[Sekvojovec obrovský]], strom zasazený v roce 1872, starý bufet postavený Gabrielem Davioudem, Grand Restaurant postavený Guillaume Tronchetem v roce 1905, a [[William Shakespeare|Shakespearovská zahrada]], vytvořená v roce 1953 na místě starého květinového divadla. Pět různých úprav obsahuje všechny stromy, keře a květiny uvedené v Shakespearových hrách.
 
== Odkazy ==