Kaple Panny Marie Bolestné (Soběslav): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
odkazy,reference
Řádek 3:
| popisek = Kaple svaté Panny Marie Bolestné
}}
'''Kaple svaté Panny Marie Bolestné'''<ref>{{Citace se nachází uprostřed lesa [[Svákov]]a, asi jeden kilometr na západ od [[Soběslav]]i v nadmořské výšce 443 m n. m.monografie
| příjmení = Mysliveček
| jméno = Milan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Místopisný obrázkový atlas aneb Krasohled český 4
| vydání = 1
| vydavatel = Chvojkovo nakladatelství
| místo =
| rok vydání = 2001
| počet stran = 132
| strany =
| isbn = 80-86183-27-0
}}</ref> se nachází uprostřed lesa [[Svákov]]a, asi jeden kilometr na západ od [[Soběslav]]i v nadmořské výšce 443 m n. m.
 
== Historie ==
Řádek 11 ⟶ 24:
 
=== Současná podoba kaple ===
Dne 9. července [[1865]] byl položen základní kámen stavby nové kaple Panny Marie Bolestné. Stavba trvala dva roky a již roku [[1867]] byla nová kaple vysvěcena soběslavský děkanem Martinem Novákem. V roce [[1900]] přistavěl mistr František Roubal [[zvonice|zvonici]]. V roce [[1939]] byla kaple opravena a byl zde umístěn nový oltář od [[Břetislav Kafka|Břetislava Kafky]]

z [[Červený Kostelec|Červeného Kostelce]], do něj byl vložen původní obraz Panny Marie Bolestné. Poslední rekonstrukce byla provedena

v roce [[1999]], kdy byla vyměněna střecha.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
Řádek 27 ⟶ 44:
 
== Křížová cesta ==
V roce 2017 byla vybudována [[křížová cesta]], která začíná u kříže nad kempem a končí u kaple Panny Marie Bolestné. Tvoří ji 14 zastavení ve formě [[Reliéf (sochařství)|reliéfů]] vytesaných do kamenných balvanů. Je dílem mladého sochaře Martina Mikuly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zázračný pramen, kaple, hradiště, rozhledna - to vše náleží Svákovu - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
Řádek 45 ⟶ 62:
 
== Svákovská studánka ==
V blízkosti od kaple se nachází [[Studánka (vodní dílo)|studánka]] s pitnou vodou. Potůček vyvěrá na Svákově z nitra země tisíce let. Spolu s dešťovými vodami odnáší drobný materiál do řeky [[Lužnice]]. Výsledkem je [[Eroze|erozní]] rýha, která v těchto místech rozděluje [[svákovský kopec]]. Studánka se nachází jen několik desítek metrů od valů tehdejšího hradiště. Její voda byla už v 7. století používána původními osadníky Svákova. Dodnes je známým a uznávaným [[Poutní místo|poutním místem]]. V prostředí okolo studánky a nedaleké kaple se odehrává děj pohádkové knížky [[Miroslav Krejča|Miroslava Krejči]] o [[Strašidlo Doudlo|Strašidýlku Doudlu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krejča
| jméno = Miroslav
Řádek 61 ⟶ 78:
 
== Pověsti ==
V obsahu dopisu soběslavského měšťana a [[Krupařství|krupaře]] Antonína Kopeckého, adresovaného tehdejšímu děkanovi [[Jan Hosler|Janu Hoslerovi]], se dozvídáme, že někdy na začátku druhé poloviny 18. století vyhořel ve [[Vestec (okres Nymburk)|Vestci]] dvůr vzdálený od Svákova půl hodiny. Opravu stavení prováděl jistý tesař z [[Nedvědice (Soběslav)|Nedvědic]], který při pobíjení střechy [[Šindel|šindelem]] náhle oslepl. Podle pověsti v noci ve spánku dostal vnuknutí. Měl jít do nedalekého lesa Svákova a u studánky hledat obrázek Panny Marie. Ten měl uctít, Pannu Marii poprosit o přímluvu a vodou ze studánky si vymýt oči. [[Tesařství|Tesař]] tak v doprovodu své dcery opravdu učinil a vodou ze svákovského pramene vyléčil svůj nemocný zrak. Z vděčnosti pověsil u studánky na mohutnou jedli obrázek Panny Marie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Čechy
| jméno = Jižní