Wikipedie

Barbora Celjská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odebrána Kategorie:Narození v Celje; přidána Kategorie:Narození v Celji za použití HotCat
Doplnění nadpisů a obrázků
Řádek 30:
 
== Život ==
[[Soubor:BarboraBellifortis.jpg|thumb|left|upright|Barbora jako Venuše v Kyeserově spisu [[Bellifortis]]]]
Narodila se jako dcera hraběte [[Heřman II. Celjský|Heřmana II. Celjského]] a Anny ze Schaunbergu. Její otec byl straníkem Zikmunda Lucemburského, jeho otci [[Karel IV.|Karlovi IV.]] vděčili [[Celjští]] za potvrzení povýšení mezi hrabata a díky svým vztahům s předchozím uherským králem [[Ludvík I. Veliký|Ludvíkem]] byli příbuzensky spřízněni s uherským dvorem.{{#tag:ref|Barbořin děd [[Heřman I. Celjský]] se díky zprostředkování krále Ludvíka oženil s [[Kateřina Bosenská|Kateřinou]], sestrou Ludvíkovy choti [[Alžběta Bosenská|Alžběty Bosenské]], takže ti dva byli švagry.|group="pozn."}}▼
 
=== Dětství ===
Zikmund ovdověl roku 1395 a k novému sňatku se nijak neměl. Svatba s Barborou byla dílem uherských magnátů, kteří jej roku 1401 zajali. Zazlívali mu obsazování zemských úřadů cizinci a nemravný život. Heřman Celjský mu pomohl ze zajetí zásnubami s Barborou a druhou dceru Annu provdal za [[Mikuláš II. Gorjanský|Mikuláše Gorjanského]].<ref>{{Citace monografie▼
▲Narodila se jako dcera hraběte [[Heřman II. Celjský|Heřmana II. Celjského]] a Anny ze Schaunbergu. Její otec byl straníkem Zikmunda Lucemburského, jeho otci [[Karel IV.|Karlovi IV.]] vděčili [[Celjští]] za potvrzení povýšení mezi hrabata. a díkyDíky svým vztahům s předchozím uherským králem [[Ludvík I. Veliký|Ludvíkem]] byli příbuzensky spřízněni s uherským dvorem.{{#tag:ref|Barbořin děd [[Heřman I. Celjský]] se díky zprostředkování krále Ludvíka oženil s [[Kateřina Bosenská|Kateřinou]], sestrou Ludvíkovy choti [[Alžběta Bosenská|Alžběty Bosenské]], takže ti dva byli švagry.|group="pozn."}}
 
=== Sňatek ===
▲Zikmund Lucemburský ovdověl roku 1395 a k novému sňatku se nijak neměl. Svatba s Barborou byla dílem uherských magnátů, kteří jej roku 1401 zajali. Zazlívali mu obsazování zemských úřadů cizinci a nemravný život. Heřman Celjský mu pomohl ze zajetí zásnubami s Barborou a druhou dceru Annu provdal za [[Mikuláš II. Gorjanský|Mikuláše Gorjanského]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvořáková
| jméno =Daniela
Řádek 43 ⟶ 45:
| strana = 30
| isbn = 978-80-85501-60-5
}}</ref> Samotný obřad se konal zřejmě v listopadu 1405 a 6. prosince téhož roku byla Barbora ve Stoličném Bělehradě korunována.

=== Manželství ===
Zikmund přiznal Barboře rozsáhlé věnné statky, s jejichž správou jí zpočátku pomáhal otec.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 47</ref> 12. prosince 1408 založili manželé [[Dračí řád]]{{#tag:ref|Zikmund se pravděpodobně inspiroval řádem [[Řád rytířů sv. Jiří|Rytířů sv. Jiří]], který roku 1326 založil [[Karel I. Robert]].<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 65</ref>|group="pozn."}} jehož členové v zakládací listině přislíbili, že budou věrní a poslušní nejen Zikmundovi, ale i Barboře a případnému potomstvu. Krom obrany práv Zikmundovy rodiny byl řád namířen proti pohanům systematicky útočícím na uherské království. Roku 1409 se narodila dcera [[Alžběta Lucemburská|Alžběta]]. Tehdy se ještě nedalo tušit, že Alžběta bude potomkem jediným. Roku 1411 ji Zikmund zasnoubil se čtrnáctiletým [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]].
 
Barbora se v letech následujících stala Zikmundovou oporou, zprostředkovala smír s polským králem{{#tag:ref|Jehož manželka [[Anna Celjská|Anna]] byla Barbořinou sestřenicí.|group="pozn."}} a byla schopná Zikmunda zastupovat v době jeho nepřítomnosti v království. Na podzim roku 1414 se na Zikmundovo přání vydala na území říše, kde byla v Cáchách 8. listopadu korunována římskou královnou. Po korunovaci následovala účast na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]], kam dorazili na vánoce a v jejich doprovodu byla i Barbořina sestra [[Alžběta Celjská|Alžběta]].<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 92</ref> Barbora setrvala v Kostnici do půlky června 1415, kdy se vrátila do Uher.
 
=== Roztržka manželů ===
Zikmund přijel do Uherska až v únoru 1419 a Barbora byla vykázána od královského dvora kvůli pomluvě. Podle kronikáře Eberharda Windeckeho zažívala pak i s dcerou bídu, neměla jídlo ani šatstvo. Manželská roztržka byla zažehnána na vánoce 1419, kdy Barbora prý vkleče žádala Zikmunda o odpuštění a ten ji vzal na milost až poté, co o ni prosila i dcerka Alžběta. Až kronikáři v letech a stoletích následujících hovoří o nevěře<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 102–103</ref> a někteří byli přesvědčení, že za Barbořinou nemilostí byla její neschopnost zastávat post regentky.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 105</ref> V každém případě šlo o manželský spor, protože Zikmund nadále zahrnoval přízní Barbořina otce Heřmana Celjského. Po usmíření Barbora společně s ovdovělou [[Žofie Bavorská|Žofii Bavorskou]] doprovázela manžela při pobytu v Čechách. Jeho pražské korunovace českým králem se nezúčastnila, byla tou dobou v Kutné Hoře.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 109</ref>▼
[[Soubor:BarboraBellifortis.jpg|thumb|left|upright|Barbora jako Venuše v Kyeserově spisu [[Bellifortis]]|alt=]]Zikmund přijel do Uherska až v únoru 1419 a Barbora byla vykázána od královského dvora kvůli pomluvě. Podle kronikáře Eberharda Windeckeho zažívala pak
 
▲Zikmund přijel do Uherska až v únoru 1419 a Barbora byla vykázána od královského dvora kvůli pomluvě. Podle kronikáře Eberharda Windeckeho zažívala pak i s dcerou bídu, neměla jídlo ani šatstvo. Manželská roztržka byla zažehnána na vánoce 1419, kdy Barbora prý vkleče žádala Zikmunda o odpuštění a ten ji vzal na milost až poté, co o ni prosila i dcerka Alžběta. Až kronikáři v letech a stoletích následujících hovoří o nevěře<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 102–103</ref> a někteří byli přesvědčení, že za Barbořinou nemilostí byla její neschopnost zastávat post regentky.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 105</ref> V každém případě šlo o manželský spor, protože Zikmund nadále zahrnoval přízní Barbořina otce Heřmana Celjského. Po usmíření Barbora společně s ovdovělou [[Žofie Bavorská|Žofii Bavorskou]] doprovázela manžela při pobytu v Čechách. Jeho pražské korunovace českým králem se nezúčastnila, byla tou dobou v Kutné Hoře.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 109</ref>
 
Na jaře 1421 se manželé odebrali zpět do Uher, kde se jejich vztah urovnal. Roku 1422 provdali Alžbětu za Albrechta Habsburského. Roku 1429 doprovázela Barbora manžela na sněm do [[Luck]]u, kde se zúčastnila rokování i přesvědčování polského krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava]], aby odsouhlasil korunovaci [[Vytautas|Vitolda]] litevským králem.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 135–136</ref> O rok později Zikmund jmenoval Barboru opět regentkou a odjel do Německa a pak do Itálie za císařskou korunou. Barbora v čase jeho nepřítomnosti musela odolávat nájezdům husitských vojsk a dostala se do sporu s městy kvůli novoročním darům. Zikmund se vrátil do Uher roku 1434.
 
=== Česká královna ===
[[Soubor:ZikmundLux.jpg|náhled|Zikmund Lucemburský]]
Roku 1436 se oba vydali do Čech, kde Barbora navázala kontakty s [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna]], [[Aleš Holický ze Šternberka|Alešem Holickým ze Šternberka]]<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 175</ref> a spřátelila<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 178</ref> se také s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]]. Během pobytu v Praze povýšil Zikmund Barbořiny příbuzné do knížecího stavu, čímž si vysloužil hlasité protesty jejich lenního pána [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha Habsburského]].<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 177</ref> 11. února 1437 byla Barbora v katedrále sv. Víta kostnickým biskupem Filibertem korunována českou královnou a téhož dne dostala od manžela věnné statky českých královen.
Následně měli manželé spor o budoucnost [[Gorické hrabství|hrabství Gorice]], šlo o sféru vlivu Celjských. Stárnoucí Zikmund se zřejmě nechal ovlivňovat dvorskou klikou okolo
[[Soubor:Pyhän Barbaran alttarikaappi 5.jpg|thumb|upright|left|Oltář sv. Barbory z Kalanti]]▼
 
Následně měli manželé spor o budoucnost [[Gorické hrabství|hrabství Gorice]], šlo o sféru vlivu Celjských. Stárnoucí Zikmund se zřejmě nechal ovlivňovat dvorskou klikou okolo [[Kašpar Šlik|Kašpara Šlika]] a díky tomu vznikla i vážná manželská roztržka.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 186–187</ref> Po dobytí hradu Sion se zhoršil Zikmundův zdravotní stav natolik, že se rozhodl k návratu do Uher. Prst na noze zasáhla gangréna, amputovali mu jej a údajně po délce celou nohu rozřízli. V tomto stavu putoval císař do Znojma, kde 8. prosince zemřel. Těsně před svou smrtí nechal Barboru i s jejími dvorními dámami zatknout.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 194</ref> Poslední výzkumy písemného materiálu naznačují, že nešlo o Barbořino spiknutí s utrakvisty proti nástupnictví zetě Albrechta, jak se po léta tradovalo. Zdá se, že za jejím zatčením stál samotný Albrecht.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 197</ref> Barbora byla uvězněna, donucena podepsat, že se vzdává svého obrovského majetku a nějakou dobu strávila v polském exilu. Paradoxně posléze našla útočiště v Čechách, ve věnných městech českých královen. Po celou dobu se za její věc bral Hynek Ptáček z Pirkštejna.▼
[[Kašpar Šlik|Kašpara Šlika]] a díky tomu vznikla i vážná manželská roztržka.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 186–187</ref> Po dobytí hradu Sion se zhoršil Zikmundův zdravotní stav natolik, že se rozhodl k návratu do Uher.
 
=== Úmrtí Zikmunda ===
▲Následně měli manželé spor o budoucnost [[Gorické hrabství|hrabství Gorice]], šlo o sféru vlivu Celjských. Stárnoucí Zikmund se zřejmě nechal ovlivňovat dvorskou klikou okolo [[Kašpar Šlik|Kašpara Šlika]] a díky tomu vznikla i vážná manželská roztržka.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 186–187</ref> Po dobytí hradu Sion se zhoršil Zikmundův zdravotní stav natolik, že se rozhodl k návratu do Uher. Prst na noze zasáhla gangréna, amputovali mu jej a údajně po délce celou nohu rozřízli. V tomto stavu putoval císař do Znojma, kde 8. prosince zemřel. Těsně před svou smrtí nechal Barboru i s jejími dvorními dámami zatknout.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 194</ref> Poslední výzkumy písemného materiálu naznačují, že nešlo o Barbořino spiknutí s utrakvisty proti nástupnictví zetě Albrechta, jak se po léta tradovalo. Zdá se, že za jejím zatčením stál samotný Albrecht.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 197</ref> Barbora byla uvězněna, donucena podepsat, že se vzdává svého obrovského majetku a nějakou dobu strávila v polském exilu. Paradoxně posléze našla útočiště v Čechách, ve věnných městech českých královen. Po celou dobu se za její věc bral Hynek Ptáček z Pirkštejna.
 
''„Žena, již stařena“'', říká Eneáš Silvius, ''„pojala úmysl znovu se vdát, zapudila z mysli dceru, která vyrostla v naději na královský trůn a provdala se za rakouského vévodu Albrechta, a neuvažovala o ničem jiném než o radostech nového manželství.“''
 
=== Úmrtí Barbory ===
Zbytek života strávila v Mělníku. Zemřela během morové epidemie v roce 1451 a na poslední cestě ji doprovázeli i husitští kněží. Její hrob v Martinické kapli v katedrále sv. Víta nepřežil do dnešních dnů.
 
== Odraz v literatuře a umění ==
▲[[Soubor:Pyhän Barbaran alttarikaappi 5.jpg|thumb|upright|left|Oltář sv. Barbory z Kalanti]]
Do dějin vstoupila Barbora s pověstí poživačné bezbožné ženy, za což vděčí především tvrzení [[Pius II.|Eneáše Silvia Piccolominiho]]. V jeho šlépějích pokračoval i [[Jan Długosz]], [[Hartmann Schedel]] a další. [[Johannes Cuspinianus]] přirovnal Barboru k římské [[Messalina|Messalině]] a [[Johann Jakob Fugger]] označení královny poupravil na německou Messalinu a pod tímto označením přežila Barbora dodnes.<ref>Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 250–251</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Barbora_Celjská“