Vitráž: Porovnání verzí

Přidáno 1 807 bajtů ,  před 1 rokem
historie dodatky
m (typografické úpravy)
(historie dodatky)
[[Soubor:Muzeum Sułkowskich - Zabytkowy Witraż.jpg|thumb|Jedna z vitráží na zámku Sułkowských v polském městě Bielsko-Biała]]
 
'''Vitraj'''<ref name="rfr1">{{IJP|vitraj}}</ref> (z [[francouzština|franc.]] ''vitrail'' stejného významu) nebo nepřesné<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6849</ref> (hovorové<ref name="Akad.">Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 (ISBN 80-200-0607-9)</ref>), ale mnohem běžnější '''vitráž'''<ref name="rfr1" /> (fr. psané ''vitrage'' znamená zasklení, prosklená plocha) je výtvarně pojednaná skleněná mozaiková výplň okna nebo předmětu. Výplň okna bývá skládaná dojako olovamozaika z obvyklečirých, častěji barevnýchrůznobarevných, často i malovaných malých skel v olověných páskách a v olověném obvodovém rámu. PoužíváPoužívala se od nejstarších dob jako dekorativní alternativavýplň oken významných staveb, v nové době je alternativou skleněných tabulí, např. v kostelních oknech. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich výrobězhotovení.
 
== Historie ==
[[File:Musee-de-l-Oeuvre-Notre-Dame-Strasbourg-IMG 1465.jpg|thumb|Okno ze 13. století, z katedrály ve [[Štrasburk]]u]]
[[File:Stained glass windows in the Musée de l&#039;Œuvre Notre-Dame de Strasbourg Wissembourg.jpg|left|thumb|Kristova tvář, 10. století; Muzeum Strasbourg Wissembourg]]
[[Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg|náhled|upright|Vitráž z [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně, z doby [[Karel IV.|Karla IV.]]; v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]]]]
[[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Alfons Mucha|Muchova]] vitráž v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze]]
[[Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg|náhled|upright|Vitráž z [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně vzácně dochovaná, z doby [[Karel IV.|Karla IV.]] Dnes; v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]].]]
Barevné mozaikové výplně oken se objevují již v době římské [[Starověk|antiky]], kdy se užívaly k osvětlení v budovách lázní. Technologie vitráže se dále rozvíjela spolu se skleněnou mozaikou v nástupnických zemích Římské říše v Evropě i v [[Byzanc|Byzantské říši]]. Ze 6. století je doložena v byzantském chrámu Hagia Sofia v [[Konstantinopol]]i, z 10. století pochází nejstarší středoevropský příklad sklomalby technikou švarclotu ze Štrasburku. Největší rozvoj vitráže od konce 12. století a zejména ve ve 13. století souvisí se stavbou středověkých [[Katedrála|katedrál]], jejichž okna byla považována za zdroj vyzařování nebeské krásy na zemi<ref>Rosario Assunto: Die Theorie des Schönen im Mittelalter. DuMont Verlag Köln a.R. 1987</ref>. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, skleněné tabulky nutno spojovat olověnými příčkami a rámečky. Rozvoj vitráží byl vysvětlenn francouzským ideologem katedrální architektury, opatem [[Suger]]em ze St. Denis u Paříže. Přikládal světlu a barvám zářícím z velkých chrámových oken mimořádný význam teologický a liturgický. Výroba barevných skel byla podmíněna zdokonalením techniky barvení ( převažovaly barvy modrá, červená a žlutá) a spojování skel, vyprofilovalo se jako samostatné [[umělecké řemeslo]], označované za sklenářství, sklenáři se latinsky nazývali ''vitreatores''. U figurálních výjevů z jednobarevných skel byla důležitá malba jejich tváří a stínování oděvů, které se provádělo technikou [[švarclot]]u, byla to černá barva smaltu z oxidů kovů, skleněného prášku a pojiva, vypalovala se se na skle při teplotě 600° C.
 
Barevné mozaikové výplně oken se objevují již od [[Starověk|antiky]]. Největší rozvoj klasické vitráže však souvisí zejména se stavbou středověkých [[Katedrála|katedrál]]. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, rozměrné otvory bylo nutné vyplňovat tabulemi ze spojovaných skel. Rozvoj však nebyl jen vynucen technickou nevyspělostí, velký význam vitráží je vidět např. u středověkého ideologa katedrální architektury, opata [[Suger]]a, který přikládal světlu a barvě z velkých oken mimořádný teologický a liturgický význam. Spojování barevných skel se vyprofilovalo jako samostatné [[umělecké řemeslo]].
 
Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností – zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.
 
== KlasickáTradiční technologie ==
[[Soubor:Newname.ext.jpg|náhled|Sestavování vitráže]]
U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různýchrůznobarevných druhůplochých [[Ploché sklo|skel]] podle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují do [[Olovo|olověných]] pásků s [[Profil|průřezem]] ve tvaru písmene H, které se ve spojích [[Pájení|pájí]] [[cín]]em. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá profilů z [[měď|mědi]], [[mosaz]]i nebo [[Zinek|zinku]]. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tloušťce a váze vitráží.
 
[[Soubor:Tesla Radio vitrage.jpg|náhled|upright|vlevo|Moderní vitráž s logem firmy [[Tesla (podnik)|Tesla]] v pasáži [[Světozor (pasáž)|Světozor]] v [[Praha|Praze]]]]
== Tiffany ==
Technika Tiffany není vitráž v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný.
Poprvé stento tímto způsobemzpůsob výroby přišelzavedl [[Louis Comfort Tiffany]]. Místo olověného profilu se používá [[měď|měděná]] fólie – páska různých šířek, z jedné strany je opatřena silným lepidlem (páska může být pod lepidlem i barvená, černá nebo postříbřená). Spojování jednotlivých opáskovaných dílků se provádí pomocí [[cín]]u. Je možné použít i menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější – tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová, nebo s různým povrchem.
 
Pomocí techniky Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty (např. lampystínítka lamp nebo menší závěsné předměty).
Poprvé s tímto způsobem výroby přišel [[Louis Comfort Tiffany]]. Místo olověného profilu se používá [[měď|měděná]] fólie – páska různých šířek, z jedné strany je opatřena silným lepidlem (páska může být pod lepidlem i barvená, černá nebo postříbřená). Spojování jednotlivých opáskovaných dílků se provádí pomocí [[cín]]u. Je možné použít i menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější – tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová, nebo s různým povrchem.
 
Pomocí techniky Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty (např. lampy nebo menší závěsné předměty).
 
== Nepravá vitráž ==