Dějiny křesťanství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kartágo → kartaginský, bez px
Řádek 321:
{{Podrobně|Křesťanství v Irsku}}
 
V [[Irsko|Irsku]] se křesťanství objevuje již před rokem [[400]], ale za významnhovýznamného misionáře Irska je považován až [[svatý Patrik]] ([[385]]–[[461]]), který v něm působil po roce [[432]]. Sídlo církevní organizace v Irsku bylo v [[Arnagh]]u; pro ostrov byl typický mnišský charakter zdejšího křesťanského života. K zakladatelům klášterů patřili např. [[Finnian]], [[Svatý Kolumba|Kolumbán Starší]], [[svatý Brendan|Brendan]], [[Kevin]], [[Kolumbán mladší|Kolumbán Mladší]]. Rozkvět klášterního života byl takový, že se Irsko v [[6. století]] nazývalo ''insula sanctorum'', ostrov svatých, a protože tyto kláštery byly středisky vzdělanosti, též ''insula doctorum'', ostrov učitelů. V Irsku vznikly dosud neznámé prvky křesťanského duchovního života, mimo jiné i soukromé [[Svátost smíření|zpovědi]] (dosud existovalo pouze veřejné vyznání hříchů). Irští mniši podnikali misijní cesty do dalších částí Evropy - například [[Galie]], Itálie a Germánie či [[Panonie]], čímž podnítili vznik mnoha evropských klášterů a christianizaci nekřesťanských národů. [[Iroskotská misie]] byla prvním misijním působením, které zasahovalo i na české území.
 
V Anglii existovalo křesťanství již v římské době, avšak po zániku římské organizace odsud vymizelo. Misie do Anglie probíhala ze dvou směrů – z Irska a z Říma. Papež Řehoř Veliký vyslal roku [[596]] do Anglie sv. [[Augustin z Canterbury|Augustina z Canterbury]] spolu se 40 mnichy; Augustin roku [[597]] pokřtil [[kent]]ského krále [[Æthelbert z Kentu|Ethelberta]] a s ním podle pramenů dalších 10 tisíc osob. Po kentském království začalo v letech [[624]]–[[633]] pronikat křesťanství i do [[Wessex]]u a [[Northumbrie]], v letech [[680]]–[[690]] přijímá křesťanství i [[Sussex]]. Anglické kláštery se staly místem duchovního i vědeckého života. Zapojení germánského světa do okruhu křesťanství vylíčil právě anglický mnich [[Beda Ctihodný]] ([[672]]–[[735]] ve svém proslulém díle ''Historia ecclesiastica gentis Anglorum'' (Církevní dějiny anglického národa). I anglická církev byla misijně činná; jedním z prvních [[Anglosaská misie|anglosaských misionářů]] je [[Wilfried]] z [[York]]u, který kázal [[Frísové|Frísům]]; pod jeho vedením zahájil práci i apoštol Německa [[Svatý Bonifác|Bonifác]].