Mnichovská dohoda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep
Řádek 182:
[[Soubor:Demonstrace před Rudolfínem 22. 9. 1938.jpg|náhled|Demonstrace na obranu republiky před sídlem [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národního shromáždění]] v Praze 22. září 1938]]
 
V noci na 21. září vyslanci [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]] předložili Benešovi odpověď svých vlád: Oznámili, že pokud Československo nepříjme požadavky na odstoupení území s více než 50 % německého obyvatelstva, dojde k válce, za kterou bude odpovědné Československo a Francie ani Velká Británie sse k ní nepřipojí.<ref name="pacner159" /> Beneš toto stanovisko požadoval za ultimátum a zradu. Přislíbil, že svolá vládu a pokusí se odpověď doručit ještě téhož dne.<ref name="pacner159" /> Většina ministrů byla přijetí ultimáta nakloněná, ale obávali se protestů veřejnosti. Náčelník armády Ludvík Krejčí i generální inspektor [[Jan Syrový]] byli skeptičtí, že by armáda dokázala německý útok odrazit, nicméně slíbili, že armáda dodrží rozhodnutí vlády. Krejčí znovu žádal o vyhlášení mobilizace, opět neúspěšně.<ref name="pacner159" /> Když se Beneš ptal sovětského vyslance [[Sergej Sergejevič Alexandrovskij|Alexandrovského]], zda [[Rudá armáda]] přijde v případě války Československu na pomoc, dostal pouze vyhýbavou odpověď.<ref name="pacner159" />
 
Vláda na požadavky Francie a Británie nakonec přistoupila.{{Zdroj?}} Toto rozhodnutí však vyvolalo v Československu [[demonstrace]], které požadovaly, aby byl svolán parlament a aby byla ustavena vláda skutečné obrany státu. Téhož dne vystoupil na obranu Československa ve [[Společnost národů|Společnosti národů]] sovětský ministr zahraničí [[Maxim Litvinov]], který podrobil nátlak na ČSR velké kritice.