Jaroslav Opat: Porovnání verzí

Jaroslav Opat vystudoval v letech 1947–1951 [[Vysoká škola politická a sociální|Vysokou školu politickou a sociální]], kde získal aj doktorát (1953). Mezi léty 1953–1961 učil dějiny dělnického hnutí a dějiny [[Komunistická strana Československa|KSČ]] na [[Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa|Vysoké škole politické]] při ÚV KSČ. V roce 1961 byl z KSČ vyloučen a tři roky se živil jako horník. Mezi léty 1964–1970 pracoval na Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV. V době [[normalizace]] byl propuštěn a věnoval se dělnickým profesím. Byl signatářem [[Charta 77|Charty 77]]. V roce 1978 odešel do invalidního důchodu. Od té doby se intenzivněji věnoval studiu díla TGM, výsledkem byla monografie ''Filosof a politik T. G. Masaryk 1882-18931882–1893'', která poprvé vyšla v Kolíně nad Rýnem v roce 1987.

Po roce 1989 znovuzakládal [[Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky|Ústav T. G. Masaryka]], který později v letech 1990-19971990–1997 vedl. V roce 1998 byl za svou činnost oceněn [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řádem Tomáše Garrigua Masaryka]].