Katedrála svatého Petra a Pavla: Porovnání verzí

[[Soubor: Kapitula Petra Pavla in Brno.jpg|náhled|220px|Pečeť katedrály Petra a Pavla v Brně]]

Počátky dnešní katedrály sahají až do [[11. století|11.]]–[[12. století]], kdy byla na jejím místě zbudována [[Románský sloh|románská]] [[kaple]]. Na konci 12. století zde pak za vlády [[markrabě]]te [[Konrád II. Ota|Konráda II. Oty]] vznikl kostelík, který měl vlastní [[Apsida (architektura)|apsidu]] i [[Krypta|kryptu]]. Na konci [[13. století]] došlo k další přestavbě na pravděpodobně románskou [[Bazilika|baziliku]], jejíž pozůstatky byly objeveny během archeologického výzkumu katedrály na začátku 21. století a jsou nyní přístupné i veřejnosti. Chrám byl poté přestavěn do raně gotické podoby a dochází i ke vzestupu jeho důležitosti, když se stává proboštským kostelem a také [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|kolegiátní kapitulou]]. Kostel byl také několikrát vážně poškozen, především v době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Interiér chrámu byl během [[18. století]] poměrně silně [[Baroko|barokizován]] architektem [[Mořic Grimm|Mořicem Grimmem]], což se projevilo především na bočních oltářích, na přestavbě hlavního a také na odstranění značné části gotických prvků z interiéru. Přestavbu provedl významný brněnský stavitel [[František Benedikt Klíčník]]. Roku 1777 byl kostel prohlášen katedrálou. U barokizace se však vývoj katedrály nezastavil, jelikož byla v letech [[1879]]–[[1891]] dále architektonicky upravována. V této době došlo k novo-gotizující rekonstrukci [[Kněžiště|presbytáře]] [[kaple]] Panny Marie a také [[sakristie]]. Podoba dnešního hlavního oltáře pochází z konce [[19. století]], když byl předešlý barokní nahrazen dnešním 11 m vysokým pseudo-gotickým dřevěným oltářem od [[vídeň]]ského řezbáře Josefa Leimera z roku [[1891]], který znázorňuje ukřižování Krista, na jehož spodní části je vyobrazeno všech dvanáct apoštolů. Po vnější straně katedrály se nachází náhrobky brněnských biskupů [[Václav Urban Stuffler|Václava Urbana Stufflera]] a [[Vincenc Josef Schrattenbach|Vincence Josefa Schrattenbacha]] a také několika patricijských rodin. Po levé straně směrem od hlavního vchodu se nachází vnější kazatelna, tzv. „Kapistránka“, pojmenovaná podle františkánského řádového bratra Jana Kapistrána, který v Brně kázal ve druhé polovině roku [[1451]]. Tato kazatelna mu však nesloužila, neboť vznikla až v pozdější době jako připomenutí jeho osoby.

 

== Betlém ==