Menhart II. z Hradce: Porovnání verzí

Vzhledem ke svým dobrým kontaktům s kališníky i katolíky se Menhart snažil o dohodu mezi oběma tábory a ukončení válek<ref name="sedlacek-1885" />. V roce 1429 zprostředkoval jednání mezi králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a vůdci husitů Prokopen Holým a [[Prokop Malý|Prokopem Malým]] v [[Bratislava|Prešpurku]]<ref name=":0" />. V roce 1433 se dostává do čela umírněných kališníků a prosazuje přijetí [[Basilejská kompaktáta|Basilejských kompaktát]]. V roce 1434 se stal jedním z hlavních představitelůvůdců tzv. Panské jednoty, která v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] porazila husitská polní vojska. Po Zikmundově návratu do Čech byl v5. říjnuříjna 1436 jmenován [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Nejvyšším purkrabím pražským]]<ref name=":01" />. V roce 1437 přijal i prestižní úřad karlštejnského purkrabí. Na [[Karlštejn|Karlštejně]] byly v té době uchovávány nejenom korunovační klenoty, ale také nejdůležitějsí listiny a dokumenty království. Politicky spolupracoval s Oldřichem II z Rožmberka. Po smrti Zikmunda Lucemburského podporoval kandidaturu jeho zetě [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]] na český trůn.<ref name="sedlacek-1885" /> Roku 1438 na [[Jindřichův Hradec (zámek)|jindřichohradeckém hradě]] věznil [[Zikmund Děčínský z Vartenberka|Zikmunda z&nbsp;Vartenberka]] obviněného ze zrady a plánování vraždy krále Albrechta.<ref name="lehky-sykora" />

Ve 40. letech prosazoval dědický nárok [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] na český trůn. V letech 1441, 1443 a 1446 vedl řadu jednání s [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III]] o vydání Ladislava Pohrobka do Čech. Kolem roku 1444 se dostává do politických sporů se stranou [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynce Ptáčka z Pirknštejna]] a [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Dokonce přemístil [[České korunovační klenoty|korunovační klenoty]] z Karlštejna na svůj hrad [[Velhartice (hrad)|Velhartice]] aby zabránil Jiřímu z Poděbrad se klenotů zmocnit<ref name=":0" />. Roku 1448 konvertoval ke katolické víře, čímž proti sobě obrátil část veřejného mínění. Po dobytí Prahy [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z&nbsp;Poděbrad]] v září 1448 byl zbaven úřadu nejvyššího purkrabí a internován na hradě v [[Poděbrady (zámek)|Poděbradech]]. Menhart v Poděbradech těžce onemocněl a proto ho Jiří 1.&nbsp;února 1449 propustil ze zajetí. Cestou na Karlštejn ovšem Menhart již 3.&nbsp;února v&nbsp;[[Říčany|Říčanech]] zemřel. Pohřben byl v&nbsp;[[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Jeho spojencisyn Oldřich poté nařklinařkl Jiřího z&nbsp;Poděbrad, že Menharta nechal otrávit<ref name="sedlacek-1885" /><ref name=":1">{{Citace monografie