Železniční nehoda u Ufy: Porovnání verzí

Přidáno 212 bajtů ,  před 2 lety
m
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
 
== Průběh nehody ==
V potrubí plynovodu Západní Sibiř – Ural – Povolží (Jižní Balyk – Minibajevo), přepravujícím různé frakce [[Uhlovodíky|lehkých uhlovodíků]] (zkapalněný plyn), se vytvořila úzká, ale asi 1,7 m dlouhá netěsnost. V důsledku úniku hořlavéplynu směsise apo specifickýchpromísení meteorologickýchse podmínekvzduchem začala utvářet výbušná směs a ve spojení se začalaspecifickými meteorologickými podmínkami se v údolí ukládatzkoncentrovala výbušná směs. Ve vzdálenosti 900 metrů od plynovodu procházela [[Transsibiřská magistrála|Trans-sibiřská železnice]], traťový úsek Ulu-Těljak – Aša Kujbyševské dráhy, staničení 1710. km, 11 km od [[Železniční stanice|žst]]. Aša, na území Iglinského okresu autonomní republiky [[Baškortostán]].
 
Přibližně tři hodiny před nehodou manometry ukázaly pokles tlaku v potrubí plynovodu. Namísto hledání úniku však obsluha pouze zvýšila objem procházejícího plynu, aby obnovila tlak<ref name="Ufa">[http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,957976-3,00.html Трудные уроки Советского Союза]{{en}}</ref>. V důsledku těchto úkonů značné množství [[propan]]u, [[butan]]u a dalších hořlavých uhlovodíků tryskalo téměř dvoumetrovou trhlinou v potrubí do okolního prostředí, takže v údolí začalo vznikat (neviditelné) „plynové jezero“.
Lidské oběti zahynuly v počtu 258 osob na místě, 317 lidí zemřelo v nemocnicích, 623 lidí se zranilo, zejména popáleninami různých stupňů závažnosti a četnými amputacemi končetin.
 
Masivní exploze měla nesmírné účinky v místě exploze, ale i v poměrně velké vzdálenosti od epicentra: 10 km vzdálenávzdálené vesniceměsto Aša zaznamenala množství rozbitých oken domů, masa vyvržených plamenů byla viditelná až na vzdálenost 100 km. Účinky na místě havárie byly zcela devastující - poničeno bylo 350 metrů železniční tratě, v důsledku tlakové vlny a požáru bylo zničeno 250 ha lesa.
 
Škody na vlacích a trati byly následující - 5 vozů a obě lokomotivy byly zcela zničeny, 26 železniční vozů ohořelo. Zdevastováno bylo 250 metrů železničního svršku v obou kolejích, 3 km trakčního vedení, 1,7 km obvodů autoblokového zabezpečovacího zařízení atd. Teplota v místě výbuchu krátkodobě vyrostla do hladiny 1000 °C.
Oficiální verze hovoří o tom, že plášť produktovodu byl porušen lopatou rypadla při stavbě plynovodu v říjnu roku 1985, tedy 4 roky před havárií. Únik plynu se začal intenzivně projevovat 40 minut před explozí.
 
Další probíranou verzí je možnost oslabení pláště plynovodu korozí, kterou mohly způsobit tzv. bludné proudy elektrifikované železniční tratě. Tato koroze mohla vyvolat trhlinu ve struktuře plynovodu, která se nadále (za podpory tepelné roztažnosti) šířila až vznikl popisovaný, pro plyn prostupný lom. Tuto teorii živilo i zjištění pochybení v nevhodně umístěném plynovodu, který byl až do poslední chvíle projektován jako ropovod.
 
== Odkazy ==
20

editací