Železniční nehoda u Ufy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 9:
| stát = [[Sovětský svaz|SSSR]]
| linka = [[Adler (Soči)|Adler]]-[[Novosibirsk]]
| provozovatel = SŽD
| typ nehody = výbuchVýbuch plynovoduunikajícího plynu v blízkosti projíždějících vlaků č. 211 a 212
| vlaky = Protijedoucí rychlíkyRychlíky 211 Novosibirsk-Adler a 212 Adler-Novosibirsk
| počet cestujících =
| mrtvých = 575
Řádek 19:
| průběh =
}}
'''Železniční nehoda v traťovém úseku Aša – Ulu-Těljak''' je nejtragičtější železniční nehodou v dějinách [[Rusko|Ruska]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Došlo k ní v neděli [[4. červen|4. června]] (v sobotu 3. června moskevského času) roku [[1989]] v Iglinském okrese [[Baškirská autonomní sovětská socialistická republika|autonomní sovětské republiky]] [[Baškortostán]], 11 km od města [[Aša (město)|Aša]] v [[Čeljabinská oblast|Čeljabinské oblasti]] v traťovém úseku [[Aša (město)|Aša]] – Ulu-TelyakTěljak. V okamžiku míjení dvou dálkových rychlíků č. 211 „ [[Novosibirsk|Novosibirsk-]] Adler“ a č. 212 „ [[Adler]]-[[Novosibirsk]]“ došlo v důsledku poškození na blízkém [[plynovod]]u Sibiř-Ural-Volga k silnému výbuchu směsi lehkých uhlovodíků. Zahynulo 575 lidí<ref name="emerRB">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.emercomrb.bashnet.ru/ec/big/ulutelyak.shtml
| titul = Archivovaná kopie
Řádek 29:
 
== Průběh nehody ==
V potrubí plynovodu Západní Sibiř – Ural – Povolží (Jižní Balyk – Minibajevo), přepravujícím různé frakce [[Uhlovodíky|lehkých uhlovodíků]] (zkapalněný plyn), se vytvořila úzká, ale asi 1,7 m dlouhá netěsnost. V důsledku úniku hořlavé směsi a specifických meteorologických podmínek se začala v údolí ukládat výbušná směs. Ve vzdálenosti 900 metrů od plynovodu procházela [[Transsibiřská magistrála|Trans-sibiřská železnice]], traťový úsek Ulu-Těljak – Aša Kujbyševské dráhy, staničení 1710. km, 11 km od [[Železniční stanice|žst]]. AšaaAša, na území Iglinského okresu autonomní republiky [[Baškortostán]].
 
Přibližně tři hodiny před nehodou přístrojemanometry ukázaly pokles tlaku v potrubí plynovodu. Namísto hledání úniku však obsluha pouze zvýšila objem procházejícího plynu, aby obnovila tlak<ref name="Ufa">[http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,957976-3,00.html Трудные уроки Советского Союза]{{en}}</ref>. V důsledku těchto operacíúkonů značné množství [[propan]]u, [[butan]]u a dalších hořlavých uhlovodíků, tryskalo téměř dvoumetrovou trhlinou v potrubí do okolního prostředí, takže v údolí začalo vznikat (neviditelné) „plynové jezero“.
 
Strojvedoucí projíždějících vlaků správně informovali výpravčí, že v úseku je silná koncentrace plynu (zřejmě v důsledku citelného zápachu [[benzín]]ové frakce, protože zemní plyn je sám o sobě bez zápachu). I přes výzvy však nebyla přijata žádná opatření.
 
Dne 4. června 1989 v 01:15 místního času (3. června v 23:15 moskevského času) při míjení dvou dálkových rychlíků v úseku mezi [[Železniční zastávka|zastávkami]] Strážní domek 1708. km (u samoty Lemeza) a Strážní domek 1712. km (samota Úsvit Rassvět) vzniklproběhl mohutný výbuch plynu s následným velmi rozsáhlým [[požár]]em. Předmětem dosud nevyjasněných spekulací je zdroj jiskry, která iniciovala explozi. Nejčastěji se mluví o nedopalku cigarety vyhozené z okna některým ze strojvedoucích nebo cestujících (ačkoliv nad ránem zřejmě většina cestujících spala). Současně mohla detonaci spustit i jiskra od špalíků brzd, nebo zajiskření sběrače jedné z lokomotiv. V souvislosti s vypjatou politickou situací v tehdejším SSSR se mluvilo i o možné sabotáži zahraničních tajných služeb, tato verze však není ničím podložena.
 
Nešťastnou shodou okolností se v okamžiku exploze úsekem pohybovaly oba vlaky současně a to v důsledku nepatrného zpoždění obou z nich. Naproti tomu rychlík 212 před místem nehody předjel nákladní vlak přepravující hořlaviny, který by už tak vážné následky nehody ještě zhoršil.
Řádek 41:
Právě strojvedoucí předjetého nákladního vlaku, který následně pokračoval v jízdě několik oddílů za rychlíkem jako první oznámil výpravčímu žst. Ulu-Těljak, že před jeho vlakem došlo k nespecifikovanému výbuchu (lokomotivními četa nákladního vlaku zaznamenala jen ohnivou kouli a tlakovou vlnu, která rozbila u lokomotivy okna). V tu dobu zastavil nákladní vlak asi 3–4 km od místa nehody. Výpravčí stanice Ulu-Těljak, Valentina Jurtajeva si ověřila, že s oběma rychlíky se nelze spojit, vyhlásila nehodový stav a uvědomila záchranné složky. V poměrně odlehlé části Sibiře nad nedělním ránem se v dosahu však nacházely pouze dvě sanitky záchranné služby, jimž zásah dále komplikovala nepřístupnost místa nehody. Lokomotiva nákladního vlaku jedoucího za rychlíkem 212 se po odpojení od zbytku soupravy stala jediným prostředkem pro přepravu zraněných z místa nehody, tedy alespoň těch, kteří byli schopni se dostat na stanoviště lokomotivy a to až do příjezdu záchranných složek schopných propracovat se náročným terénem k místu nehody. Dle výpovědi strojvedoucího vlaku 212 byl enormní zápach plynu cítit již 2,5 km do místa nehody.
 
Ve vlacích č. 211 „Novosibirsk – Adler“ (20 vozů, lokomotiva VL10–901) a č. 212 „Adler – Novosibirsk“ (18 vozů, lokomotiva ČS2–689) se současně nacházelo 1284 cestujících (včetně 383 dětí) a 86 členů vlakových a lokomotivních čet. V důsledku [[Rázová vlna|tlakové vlny]] bylo bezprostředně po explozi vykolejeno 11 vozů, sedmpět z nich bylo zcela shořelozničeno. Zbývajících 27 vozů bylo velmi výrazně ohořelých zvenku i uvnitř. Podle oficiálních údajů zahynulo 575 osob (podle dalších údajů 645), z toho devět hokejistů juniorského týmu „Traktor-73“<ref>[http://kidshockey.ru/viewtopic.php?f=6&t=16004 Книга памяти]</ref>; 623 cestujících zůstalo s trvalými následky, v důsledku těžkých [[Popálenina|popálenin]] a dalších [[Trauma (medicína)|zranění]]. Při havárii zahynulo 181 dětí, čemuž přispěla i skutečnost, že k vlaku 211 bylo na poslední chvíli připojeno několik posilových vozů k přepravě dětí mířících na prázdniny a dětské tábory.
 
== Charakteristika výbuchu ==
Exploze velkého množství rozptýleného plynu měla charakter objemového výbuchu. Účinky výbuchu byly odhadnuty asi na 250-300 tun ekvivalentu TNT. Podle jiných odhadů dosáhla exploze až hodnoty 1200 tun ekvivalentu TNT, což je srovnatelné s účinky menší jaderné bomby (ta v Hirošimě dosáhla ekvivalentu 1600 tun TNT).
 
Lidské oběti zahynuly v počtu 258 osob na místě, 317 lidí zemřelo v nemocnicích, 623 lidí se zranilo, zejména popáleninami různých stupňů závažnosti a četnými amputacemi končetin.
 
Masivní exploze měla nesmírné účinky v místě exploze, ale i v poměrně velké vzdálenosti od epicentra: 10 km vzdálená vesnice Aša zaznamenala množství rozbitých oken domů, masa vyvržených plamenů byla viditelná až na vzdálenost 100 km. Účinky na místě havárie byly zcela devastující - zcela zničenoponičeno bylo 350 metrů železniční tratě, přiv následnémdůsledku tlakové vlny a požáru shořelobylo asizničeno 250 hektarůha lesa.
 
Škody na vlacích a trati byly následující - 5 vozů a obě lokomotivy byly zcela zničeny, 26 železniční vozů ohořelo. Zdevastováno bylo 250 metrů železničního svršku v obou kolejích, 3 km trakčního vedení, 1,7 km obvodů autoblokového zabezpečovacího zařízení atd. Teplota v místě výbuchu krátkodobě vyrostla do hladiny 1000 °C.
 
== Likvidace následků havárie ==
Prvotní pomoc po havárii probíhala poměrně dlouhou dobu jen za pomoci méně zraněných účastníků. Část z nich byla schopna se dostat do nejbližších osad a vesnic chůzí. Zde se o postižené postarali obyvatelé osady Krasnyj voschodVoschod, vesnice Ulu-Těljak a města Aša. Po zahájení záchranných akcí se na msítomísto havárie vypravily záchranářské jednotky z měst Aša, ZlatoustaZlatoust, UfyUfa, ČeljabinskaČeljabinsk, a dále armáda, mimo jiné s vrtulníky Mi-2, Mi-8. Vážně zraněné odvážely z města Aša letouny An-2. Do přepravy vážně popálených pacientů se zapojily nemocnice z Ufy, Čeljabinska, KujbiševaKujbyševa, Kazaně, Jekatěrinburgu, Novosibirsku, Barnaulu a Moskvy. Přeprava byla realizována po silnici, železnici, i letecky. Někteří postižení dostali i odbornou lékařskou a rehabilitační péči i v zahraničí. Obecně se daná situace považuje za největší zásah u popálených pacientů v historii novodobého Ruska.
 
== Varianty příčiny havárie ==