Železniční nehoda u Ufy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
Doplněna charakteristika výbuchu, postup likvidace a alternativní varianty příčin havárie. Zdroj : Původní článek v RJ. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - železniční nehoda
| vlaky = Protijedoucí rychlíky 211 Novosibirsk-Adler a 212 Adler-Novosibirsk
}}
'''Železniční nehoda v traťovém úseku Aša – Ulu-Těljak''' je nejtragičtější železniční nehodou v dějinách [[Rusko|Ruska]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Došlo k ní v neděli [[4. červen|4. června]] (v sobotu 3. června moskevského času) roku [[1989]] v Iglinském okrese [[Baškirská autonomní sovětská socialistická republika|autonomní sovětské republiky]] [[Baškortostán]], 11 km od města [[Aša (město)|Aša]] v [[Čeljabinská oblast|Čeljabinské oblasti]] v traťovém úseku [[Aša (město)|Aša]] – Ulu-Telyak. V okamžiku míjení dvou dálkových rychlíků č. 211 „ [[Novosibirsk|Novosibirsk-]] Adler“ a č. 212 „ [[Adler]]-[[Novosibirsk]]“ došlo v důsledku poškození na blízkém [[plynovod]]u Sibiř-Ural-Volga k silnému výbuchu lehkých uhlovodíků. Zahynulo 575 lidí<ref name="emerRB">{{Citace elektronické monografie
Řádek 42:
Ve vlacích č. 211 „Novosibirsk – Adler“ (20 vozů, lokomotiva VL10–901) a č. 212 „Adler – Novosibirsk“ (18 vozů, lokomotiva ČS2–689) se současně nacházelo 1284 cestujících (včetně 383 dětí) a 86 členů vlakových a lokomotivních čet. V důsledku [[Rázová vlna|tlakové vlny]] bylo bezprostředně po explozi vykolejeno 11 vozů, sedm z nich zcela shořelo. Zbývajících 27 vozů bylo velmi výrazně ohořelých zvenku i uvnitř. Podle oficiálních údajů zahynulo 575 osob (podle dalších údajů 645), z toho devět hokejistů juniorského týmu „Traktor-73“<ref>[http://kidshockey.ru/viewtopic.php?f=6&t=16004 Книга памяти]</ref>; 623 cestujících zůstalo s trvalými následky, v důsledku těžkých [[Popálenina|popálenin]] a dalších [[Trauma (medicína)|zranění]]. Při havárii zahynulo 181 dětí, čemuž přispěla i skutečnost, že k vlaku 211 bylo na poslední chvíli připojeno několik posilových vozů k přepravě dětí mířících na prázdniny a dětské tábory.
== Charakteristika výbuchu ==
Exploze velkého množství rozptýleného plynu měla charakter objemového výbuchu. Účinky výbuchu byly odhadnuty asi na 250-300 tun ekvivalentu TNT. Podle jiných odhadů dosáhla exploze až hodnoty 1200 tun ekvivalentu TNT, což je srovnatelné s účinky menší jaderné bomby (ta v Hirošimě dosáhla ekvivalentu 1600 tun TNT).
Lidské oběti zahynuly v počtu 258 osob na místě, 317 lidí zemřelo v nemocnicích, 623 lidí se zranilo, zejména popáleninami různých stupňů závažnosti.
Masivní exploze měla nesmírné účinky v místě exploze, ale i v poměrně velké vzdálenosti od epicentra: 10 km vzdálená vesnice Aša zaznamenala množství rozbitých oken domů, masa vyvržených plamenů byla viditelná až na vzdálenost 100 km. Účinky na místě havárie byly zcela devastující - zcela zničeno bylo 350 metrů železniční tratě, při následném požáru shořelo asi 250 hektarů lesa.
Škody na vlacích a trati byly následující - 5 vozů a obě lokomotivy byly zcela zničeny, 26 železniční vozů ohořelo. Zdevastováno bylo 250 metrů železničního svršku v obou kolejích, 3 km trakčního vedení, 1,7 km obvodů autoblokového zabezpečovacího zařízení atd. Teplota v místě výbuchu krátkodobě vyrostla do hladiny 1000 °C.
== Likvidace následků havárie ==
Prvotní pomoc po havárii probíhala poměrně dlouhou dobu jen za pomoci méně zraněných účastníků. Část z nich byla schopna se dostat do nejbližších osad a vesnic chůzí. Zde se o postižené postarali obyvatelé osady Krasnyj voschod, vesnice Ulu-Těljak a města Aša. Po zahájení záchranných akcí se na msíto havárie vypravily záchranářské jednotky z měst Aša, Zlatousta, Ufy, Čeljabinska, a dále armáda, mimo jiné s vrtulníky Mi-2, Mi-8. Vážně zraněné odvážely z města Aša letouny An-2. Do přepravy vážně popálených pacientů se zapojily nemocnice z Ufy, Čeljabinska, Kujbiševa, Kazaně, Jekatěrinburgu, Novosibirsku, Barnaulu a Moskvy. Přeprava byla realizována po silnici, železnici, i letecky. Někteří postižení dostali i odbornou lékařskou a rehabilitační péči v zahraničí. Obecně se daná situace považuje za největší zásah u popálených pacientů v historii novodobého Ruska.
== Varianty příčiny havárie ==
Oficiálně verzi hovoří o tom, že plášť produktovodu byl porušen lopatou rypadla při stavbě plynovodu v říjnu roku 1985, tedy 4 roky před havárií. Únik plynu se začal intenzivně projevovat 40 minut před explozí.
Další probíranou verzí je možnost oslabení pláště plynovodu korozí, kterou mohly způsobit tzv. bludné proudy elektrifikované železniční tratě. Tato koroze mohla vyvolat trhlinu ve struktuře plynovodu, která se nadále (za podpory tepelné roztažnosti) šířila až vznikl popisovaný, pro plyn prostupný lom.
== Odkazy ==
| |||