}}</ref>. MenhartVzdělání bylzískal vychovávánpravděpodobně na rožmberském dvoře v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] spolu s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II z Rožmberka]], se kterým navázal celoživotní přátelství<ref name=":0" />. Po smrti svého otce roku 1417 přebírá Menhart [[Jindřichův Hradec|jindřichohradecké]] panství. Jeho bratranec Oldřich Vavák mladší mu roku 1421 odkazuje část panství Jindřichův Hradec a [[Počátky]]. Roku 1429 odkoupil od své matky i panství [[Velhartice]]<ref name="sedlacek-1897" />.
V průběhu [[Husitské války|husitských válek]] se přidal na stranu umírněných [[Husitství|kališníků]]. Zároveň se snaží chránit své panství a majetky přátel před útoky radikálů. Roku 1421 pomáhá svému příteli katolíkovi Janu Švihovskému z Rýzmberka s obranou [[Rabí (hrad)|hradu Rabí]] proti husitům vedeným [[Jan Žižka|Janem Žižkou]]<ref name="sedlacek-1897" />. Po dobytí hradu byl zajat a krátce vězněn na [[Příběnice|Příběnicích]]. Později ho však Žižka propustil. Roku 1423 porazil táborské vojsko, které napadlo Telč. Roku 1425 zahnal husity od Počátek, které patřily do majetku pánů z Hradce. Nakonec byl vzhledem k neustálým útokům na své panství nucen uzavřít dohodu s vůdcem husitů [[Prokop Holý|Prokopem Holým]]. RokuV létě 1427 se proto připojil k husitským vojskům v [[Bitva u Tachova|bitvě u Tachova]].
Ve 30.Vzhledem letechke svým dobrým kontaktům s kališníky i katolíky se Menhart snažil o dohodu smezi katolíkyoběma tábory a o ukončení válek<ref name="sedlacek-1885" />. PůsobilV roce 1429 jakozprostředkoval prostředníkjednání mezi králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a kališníkyvůdci husitů Prokopen Holým a [[Prokop Malý|Prokopem Malým]] v [[Bratislava|Prešpurku]]<ref name="sedlacek-1885:0" />. V roce 1433 se dostává do čela umírněných kališníků a prosazuje přijetí [[Basilejská kompaktáta|Basilejských kompaktát]]. V roce 1434 se stal jedním z hlavních představitelů tzv. Panské jednoty, která v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] porazila husitská polní vojska. Po Zikmundově návratu do Čech byl rokuv říjnu 1436 jmenován [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|nejvyššímNejvyšším purkrabím pražským]]<ref name=":0" />. V roce 1437 přijal i prestižní úřad karlštejnského purkrabí. Na [[Karlštejn|Karlštejně]] byly v té době uchovávány nejenom korunovační klenoty, ale také nejdůležitějsí listiny a dokumenty království. Politicky spolupracoval s Oldřichem II z Rožmberka. Po smrti Zikmunda Lucemburského podporoval kandidaturu jeho zetě [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]] na český trůn.<ref name="sedlacek-1885" /> Roku 1438 na [[Jindřichův Hradec (zámek)|jindřichohradeckém hradě]] věznil [[Zikmund Děčínský z Vartenberka|Zikmunda z Vartenberka]] obviněného ze zrady a plánování vraždy krále Albrechta.<ref name="lehky-sykora" />
V poloviněVe 40. letech prosazoval dědický nárok [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] na český trůn. V letech 1441, 1443 a 1446 vedl řadu jednání s [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III]] o vydání Ladislava Pohrobka do Čech. Kolem roku 1444 se dostává do politických sporů se sílící stranou [[JiříHynce Ptáček z PoděbradPirkštejna|JiříhoHynce Ptáčka z PoděbradPirknštejna]].Prosazoval dědický nároka [[LadislavJiří Pohrobekz Poděbrad|LadislavaJiřího Pohrobkaz Poděbrad]] na český trůn. Dokonce přemístil [[České korunovační klenoty|korunovační klenoty]] z Karlštejna na svůj hrad [[Velhartice (hrad)|Velhartice]] aby zabránil Jiřímu z Poděbrad korunovatse jinéhoklenotů kandidátazmocnit<ref name=":0" />. V roceRoku 1448 konvertoval ke katolické víře, čímž proti sobě obrátil část veřejného mínění. Po dobytí Prahy [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] v září 1448 byl zbaven úřadu nejvyššího purkrabí a internován na hradě v [[Poděbrady (zámek)|Poděbradech]]. 1. února 1449 byl sice propuštěn ze zajetí, ale už 3. února v [[Říčany|Říčanech]] zemřel. Pohřben byl v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Někteří páni poté nařkli Jiřího z Poděbrad, že Menharta nechal otrávit.<ref name="sedlacek-1885" /> Toto nařčení však nebylo možno dokázat.
