Dopamin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 37:
== Funkce ==
[[Soubor:Dopamine pathways.svg|náhled|vlevo|upright=1.3|Oblasti mozku, v nichž figuruje dopamin (modře) − [[čelní lalok|čelní kůra]], [[striatum]], [[nucleus accumbens]], [[substantia nigra]], VTA ([[ventrální tegmentum]]) a [[hipokampus]]]]
Dopamin má v&nbsp;nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí. V&nbsp;lidské [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]] se váže na pět základních typů tzv. [[dopaminový receptor|dopaminových receptorů]] ([[D1 receptor|D1]], [[D2 receptor|D2]], [[D3 receptor|D3]], [[D4 receptor|D4]], [[D5 receptor|D5]]).<ref name="springer" /> Zjednodušeně řečeno, je dopamin je v&nbsp;určitých nervových drahách uvolňován [[neuron|nervovými buňkami]] na [[synapse|synapsích]], kde se váže na příslušné receptory a umožňuje přenos nervových impulsů z&nbsp;jedné nervové buňky na druhou. Udává se nejméně šest nervových drah, v&nbsp;nichž dopamin hraje důležitou funkci<ref name="springer" /> (tzv. '''dopaminergní''' dráhy). Produkující buňka uvolňuje dopamin klasickým způsobem závislým na [[vápník|vápenatých]] [[ion]]tech; dopamin se rozlije do [[synaptická štěrbina|synaptické štěrbiny]] a váže se na dopaminové receptory, následně je však velmi rychle vstřebáván zpět do produkující buňky. Uvolnění dopaminu může však způsobit také dávka [[amfetamin]]ů.<ref name="neurology">{{citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M. |příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}}</ref>
 
=== Centra odměny ===
Pravděpodobně nejznámější funkce plní dopamin v tzv. &nbsp;[[mezolimbická dopaminová dráha|mezolimbické dopaminové dráze]] vedoucí ze [[střední mozek|středního mozku]] přes [[nucleus accumbens]] až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých [[psychoaktivní droga|drog]] a to především stimulačních, např.například [[kokain]]u. [[Drogová závislost]] je dávána do souvislosti právě s touhou jedince po příjemných pocitech navozených dopaminem.<ref name="vander" />
 
=== Pohyb ===
Důležitou dopaminergní drahou je spojení mezi [[substantia nigra]] a oblastí zvanou [[striatum]]. Substantia nigra je součástí bazálních [[ganglion|ganglií]] a hraje roli v plánování a programování pohybu – v procesu, kdy se abstraktní myšlenka mění na vůlí řízenou akci. Oblast je bohatě propojena s dalšími pohybovými centry. Degenerace dopaminových center v oblasti [[substantia nigra]] může způsobit [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovu chorobu]], která se projevuje právě poruchami pohybu.<ref>{{citace monografie| jméno=William F. |příjmení=Ganong| titul = Review of Medical Physiology|vydání= 21|vydavatel = Lange Medical Books/McGraw-Hill}}</ref>
 
== Farmakologie ==
Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na [[autonomní nervová soustava|vegetativní nervovou soustavu]] – například povede ke zrychlení [[puls (tep)|tepu]] nebo zvýšení krevního tlaku. Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z [[krev|krve]] do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Ke zvýšení hladiny dopaminu např. v mozku pacientů trpících [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu, například [[fenylalanin]]u.
 
== Odkazy ==