Dřevěný kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice): Porovnání verzí

}}</ref>{{Poznámka pod čarou|Letopočty jsou často uváděny chybně. U oltáře je uváděn letopočet 1568 či 1585.}}{{Poznámka|Nejstarší zmínkou o kostele má být ve smlouvě z roku 1577 či 17.3.1587, podle které prodává olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic část hukvaldského panství hajnému Janu Tichavskému Pergamenová listina měla být přechovávána v rodině Josefa Rašky ještě roku 1870. Není známo kde je nyní, prý mohla být dána do brněnského muzea (snad [[Františkovo muzeum]]?). Viz Kronika obce Kopřivnice, s. 15, 53}} Kostel byl nejspíše od počátku [[Filiální kostel|filiální]] k [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu]], tak jak potvrzuje listina [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Stanislav Pavlovský|Stanislava Pavlovského]] z roku 1584.<ref>Tichánek 1988, s. 23</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

| rok vydání = 1998

| poznámka = Podle farní kroniky psané Rudolfem Víchou mezi lety 1869–1882 (Archiv Muzea Fojtství, pořadač č. 50)

}}</ref> I přes to začal být od roku 1896 kostel demolován, přičemž dřevo bylo prodáváno na palivo. Následujícího roku kostel zanikl úplně.<ref name=":1" /> Při bourání nebyl nalezen žádný nápis, který by ujasnil dataci kostela.<ref name=":5">Tichánek 1998, s. 79–80</ref> Některé vnitřní vybavení jako oltář, kazatelna, korouhve, dřevěné svícny, jichž se užívalo při [[kondukt]]ě, ornáty a jiné věci byly spáleny a zbytek včetně soch, [[Křížová cesta|křížové cesty]] a starého oltáře byl rozprodán. Staré zvony byly odebrány zvonařem [[Hilzerové|Hilzerem]], jehož firma z [[Vídeňské Nové Město|Vídeňského Nového Města]] posléze odlila roku 1894 zvony do nového chrámu.<ref name=":5" /><ref name=":9" /> Na zboření kostela si při schůzi ''Centrální komise'' roku 1899 stěžoval konzervátor [[Franz Rosmaël]], jelikož nebyl o bourání informován a nemohl zajistit cenné památky jako kostelní oltář.<ref>{{Citace periodika

}}</ref><ref name=":5" />{{Poznámka pod čarou|Jeho zpráva a stížnost byla nejspíše exemplární, jelikož vedla k preventivnímu opatření vlády, aby se takové věci již nestávaly. Navíc není jasné o jakém oltáři hovoří, jelikož již roku 1892 informuje Mořic Trapp, že oltář byl přemístěn do Františkova muzea, tedy rok před stavbou nového kostela.}} Část prodaného vybavení kostela se opět octla pohromadě roku 1923 při [[Sokol (spolek)|sokolské]] výstavě v [[Měsťanská škola (Kopřivnice)|dívčí měšťanské škole]].<ref name=":9">{{Citace monografie

| rok vydání =

| strany = 14-155, 14–15

}}</ref> Následně bylo umístění oltáře zapomenuto a k jeho opětovnému objevení došlo roku 1993 v [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerii]] (inv. č. A 178), díky pátrání manželů Sedlmaierových z Augsburku.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>{{Poznámka pod čarou|1=Křídlový oltář musel být nějakou dobu součástí expozice [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského musea]], lze jej vidět na [https://www.bildindex.de/document/obj20333676?part=0&medium=fm57702 fotografii z roku 1933]}} potom byl dlouhodobě zapůjčen Kopřivnici a umístěn v kostele.<ref name=":710" /><ref>{{Citace monografieperiodika

}}</ref> NyníPosléze jebyl oltář stálou součástí expozice v [[Muzeum Fojtství|Muzeu Fojtství]], nyní je však vystaven ve skleněné vitríně v kostele.<ref name=":10" /> Jedná se o rozkládací deskový oltář s celkovými rozměry 219 cm na 152 cm, který sloužil jako hlavní oltář, od roku 1781 jako boční oltář.<ref name=":7">[https://carstin.rajce.idnes.cz/Muzeum_fojtstvi_Kopr/719429039 Podle cedulky v Muzeu Fojtství]</ref> Štít oltáře, [[Predella|predela]] a [[Oltářní mensa|mensa]] se nedochovaly. Na deskách z lipového dřeva je [[Tempera|temperou]] namalováno celkem sedm scén, na středové desce je mezi architekturou vyobrazen [[Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměj]] s nožem, nad ním se nachází páska s nápisem v [[Minuskule|minuskuli]]: '''Mathias Pictor, Sanctus bartolomeus: Anno domini 1565''' (''Svatý Bartoloměj, malíř Matyáš, léta páně 1565'').<ref name=":6" /> Na levém křídle jsou z vnitřní strany dvě scény – nahoře ''[[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]]'' s [[Gabriel (archanděl)|archandělem Gabrielem]], držícím hůl obtočenou páskou s nápisem '''Angelus domini''' (''anděl Páně''), a Marií (alternativně jde o archanděly Michaela a Gabriela),<ref name=":7" /> vespod je scéna ''[[Narození Ježíše Krista|Narození Páně]]'' s [[Maria (matka Ježíšova)|Pannou Marií]], [[Ježíšek|Ježíškem]] a [[Svatý Josef|Josefem]] (pravá část levého křídla je poškozena, předpokládá se, že jde právě o Josefa).<ref name=":6" /> Na rubové straně levého křídla je [[Jan Evangelista|apoštol Jan]] s kalichem a hadem. Na pravém křídle jsou z vnitřní strany další dvě scény – nahoře ''Ukřižování'' s Kristem na kříži s [[Marie Magdalena|Marií Magdalenou]] a [[Marie Egyptská|Marií Egyptskou]] stojícími po bocích, vespod jsou [[Petr (apoštol)|svatý Petr]] s knihou a klíčem a [[Pavel z Tarsu|svatý Pavel]] s mečem.<ref name=":6" /><ref name=":7" /> Na rubové straně je pak vyobrazen [[Filip (apoštol)|svatý Filip]] s knihou a listovitým křížem,<ref name=":7" /> alternativně jde o [[Bruno Kolínský|Bruna Kolínského]].<ref name=":6" /> Na zadní straně střední desky byly přečteny fragmenty nápisů psané rudkou: '''Leta panie 1568. In ssnt Johanis maria dczit''', dále '''Ano domini''' |'''1572''' |'''wssemohoiczi wieczny Boze prosym twey bys wyslissy'''.. |'''raczi'''.....'''nam'''....... |'''nyetk'''.'''na'''.'''racz''' '''k sobie przecz'''.... |'''zadam yak slepyca''' |'''kurzatka przihromade pod krzidla swa'''.<ref name=":6" /> Způsob malby je velmi primitivní, náměty jsou vykresleny černými tahy a plochy jsou vybarveny bílou, modrou, zelenou či různými hnědočervenými barvami.<ref name=":6" />

Kostelní věž obsahovala celkem tři [[zvon]]y, jeden z nich [[Sanktusník|sanktusový]], další zvony byly podle zprávy z roku 1833 u sakristie a u oltáře.<ref name=":3" />{{Poznámka pod čarou|Sanktusníkový zvon měl vážit 28 centů (ca. 1728 kg), nejspíše jde o chybu přepisu.}} Největší ze zvonů byl z roku 1567 a podle nápisu byl ulit v [[Opava|Opavě]] a zasvěcen [[Svatý Václav|sv. Václavovi]]. Na krku měl [[Český lev (heraldika)|erb českého lva]], na druhé straně tři [[Lilie (heraldika)|lilie]] a vážil 10 [[Cent (jednotka)|centů]] (ca. 617 kg).<ref name=":9" /><ref name=":3" />{{Poznámka pod čarou|Jedna topografická zpráva z roku 1833 říká, že zvon z roku 1567 váží 10 centů, je bez nápisu a ulitý v Opavě, další zpráva z téhož roku říká, že byl podle nápisu ulit v Opavě (Tichánek 1998, s. 58–59). Snad jde o jediný zvon, avšak text Gregora Wolného naznačuje existenci dvou stejně těžkých zvonů z téhož roku (Wolný 1861, s. 165)}} Výrobcem zvonu byl nejspíše opavský [[Konvářství|konvář]] [[Albrecht Stainer]],<ref>{{Citace periodika

aeternum“ je časté luteránské motto, které nasvědčuje evangelickému vyznání kopřivničanů. Stejný nápis nesl zvon v Gutech, Bludově či Bystřici nad Olší.}} u dolního okraje pak '''ZABARTO + FOGTA + APVR + YANA WELCZO + GVRECZKA + GEDNATEL + TOHO + SLIT + IEST''' <ref name=":2">Tichánek 1998, s. 67</ref> (možný přepis: ''Slit za [[Rychtář|fojta]] Bartoloměje a [[purkmistr]]a Jana Velčovského, Jurečka toho jednatelem'').{{Poznámka pod čarou|Prvními doloženými fojty Kopřivnice byli Bartoloměj a Bartoš, snad tatáž osoba.}} [[Gregor Wolný]] oproti tomu roku 1861 píše, že ve věži byly dva zvony z roku 1567 a vážící 10 centů, další vážící 2 centy.<ref name=":4" /><ref name=":1" />