Zahořany (Vilémov): Porovnání verzí

 

== Historie ==

[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1318]] a nachází se v&nbsp;[[Přídomek|přídomku]] Petra ze Zahořan.<ref name="profous"/> V&nbsp;roce 1367 vesnici vlastnili [[Zeman (šlechtic)|zemané]] Matyáš ze Zahořan a Chotek z&nbsp;Vojnína.<ref name="andel"/> Už v&nbsp;té době ve vsi stála [[fara]] a farní kostel svatého Jana Evangelisty. Zdejší farář platil papežský [[desátek]] ve výši 24 [[groš]]ů.<ref name="binterova"/> Panským sídlem ve vsi byla [[tvrz]], na které roku 1383 zemřel Odolen z&nbsp;Nezabylic.<ref name="andel"/> Po něm ji zdědila vdova Anna, která si majetek nechala zapsat do [[Zemské desky|desk zemských]]. K&nbsp;tvrzi tehdy patřily [[poplužní dvůr]] a dva selské dvory v&nbsp;Zahořanech, tři a půl [[Lán (jednotka)|lánu]] polí ve [[Vidolice|Vidolicích]] a tři lány v&nbsp;[[Kadaňský Rohozec|Kadaňském Rohozci]].<ref name="binterova"/>

 

Po Anně se majitelem tvrze stal dvorský podsudí Albera ze Zahořan. Vesnice byla rozdělana mezi více majitelů i&nbsp;v&nbsp;patnáctém století. V&nbsp;roce 1405 její část vlastnili Přísnák z&nbsp;Kozmic s&nbsp;manželkou Markétou a Mikulášem z&nbsp;Mnichu.<ref name="andel"/> Jako další majitel bývá uváděn Chotek z&nbsp;Vojnína,<ref name="andel"/> který roku 1455 vlastnil [[Vidolice]], ale jeho vztah k&nbsp;Zahořanům je nejistý. Od poslední čtvrtiny patnáctého nebo od počátku šestnáctého století Zahořany patřily Raberům z&nbsp;Brus. Z&nbsp;jejich rodu jsou v&nbsp;Zahořenach zmiňováni Bedřich Raber (1534) a jeho stejnojmenný syn (1556). O&nbsp;rok později patřily Zahořany s&nbsp;Vidolicemi Vilému Raberovi z&nbsp;Brus na Zahořanech, který se v&nbsp;roce 1570 o&nbsp;majetek dělil nejspíše se svým bratrem Janem Raberem. Jan nechal roku 1589 zhotovit [[Renesance|renesanční]] oltář pro kostel. V&nbsp;uvedeném roce se Raberové o&nbsp;vesnici dělili s&nbsp;Pavlem [[Doupovec z Doupova|Doupovcem z&nbsp;Doupova]].<ref name="binterova"/>

 

Posledním příslušníkem rodu Raberů se stal Volf Erhard Raber z&nbsp;Brus, který vesnici vlastnil v&nbsp;roce 1611. Oženil se dvakrát: nejprve s&nbsp;Annou Kateřinou Dvořeckou z&nbsp;Olbramovic a podruhé s&nbsp;Justinou Benignou z&nbsp;Lobensteinu. Všech šest Volfových dětí zemřelo před dosažením dospělosti. Za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] v&nbsp;letech 1618–1620 byl Volf odsouzen ke konfiskaci třetiny majetku, ke které patřily i&nbsp;Zahořany s&nbsp;tvrzí, dvorem, pivovarem, mlýnem, rybníky, lesy a Vidolicemi. Zabavený majetek 9.&nbsp;listopadu 1623 koupil [[hrabě]] Ferdinand z&nbsp;Nagarollu a vše připojil k&nbsp;[[Vintířov (zámek)|vintířovskému]] panství.<ref>Binterová (2000), s. 33.</ref> Raber proto vesnici spolu s&nbsp;částí [[Protestantismus|protestantských]] obyvatel opustil.<ref name="b34">Binterová (2000), s. 34.</ref>

 

Zejména ve čtyřicátých letech sedmnáctého století vesnici velmi postihla [[třicetiletá válka]]. Ves se úplně vylidnila, zanikly domy i&nbsp;panská tvrz, a jedinou přeživší stavbou zůstal poničený kostel. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z&nbsp;roku 1654 ve vsi žili pouze dva [[Sedlák|sedláci]] v&nbsp;pustých usedlostech, ale jejich pole a pozemky bývalých [[chalupník]]ů zabrala vrchnost.<ref name="b34"/>

[[Kostel svatého Jana Evangelisty (Zahořany)|Kostel svatého Jana Evangelisty]] vznikl již ve čtrnáctém století a v polovině osmnáctého století byl [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn.

 

<references>

<ref name="binterova">{{Citace monografie

</references>

 

* {{Commonscat}}

* {{KM|781894|katastru Vilémov u Kadaně}}