Anna Falcká: Porovnání verzí

Přidáno 3 783 bajtů ,  před 1 rokem
Doplnění textu, nadpisů, modrých odkazů a literatury
(→‎Královna Anna: špatně uvedený datum smrti v textu čtyřadvaceti na tříadvaceti)
(Doplnění textu, nadpisů, modrých odkazů a literatury)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
'''Anna Falcká''' ([[26. září]] [[1329]] – [[2. únor]]a [[1353]], [[Praha]]) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (Tyrolské). Byla druhou manželkou českého a římského krále [[Karel IV.|Karla IV.]] [[Lucemburkové|Lucemburského]]. Jejím prastrýcem, strýcem její matky Anny, byl bývalý český král [[Jindřich Korutanský]].
 
== Královna AnnaŽivot ==
O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, zajímavá se stává až svým sňatkem. Od Karla byl jeho druhý sňatek výborný politický tah. Annin rod, [[Wittelsbachové]], začátkem roku [[1349]] prosadili volbu nového římského protikrále vůči Karlovi - stal se jím nevýznamný durynský hrabě [[Günther ze Schwarzburgu]].<ref>BOBKOVÁ. ''Velké dějiny zemí Koruny české'', s. 239-240</ref> Günthera podporoval i Annin otec, rýnský falckrabě [[Rudolf II. Rýnský|Rudolf&nbsp;II.]] Karlovi se však podařilo nepřátelskou opozici rozbít, smluvil totiž svůj sňatek s Annou a připojil tak [[Horní Falc]] (Nové Čechy) k zemím Koruny české. Svatba se konala v březnu 1349 ve městě [[Bacharach]]u.<ref name="KIV210">SPĚVÁČEK. ''Karel IV. Život a dílo (1316–1378)'', s.&nbsp;210–215</ref>
 
=== Předsvatební jednání ===
Po smíření s Wittelsbachy dovršil Karel své vítězství symbolicky završil korunovací v [[Cáchy|Cáchách]], tradičním korunovačním městě římských králů, dne 25. (některé zdroje udávají 24. resp. 26.) července [[1349]]. Den po Karlově korunovaci byla korunována také jeho těhotná manželka Anna. Korunovaci provedl Karlův prastrýc, trevírský arcibiskup [[Balduin Lucemburský]].<ref>BOBKOVÁ. ''Velké dějiny zemí Koruny české'', s. 242-243</ref><ref name="KIV219">SPĚVÁČEK. ''Karel IV. Život a dílo (1316–1378)'', s.&nbsp;219</ref>
O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, známá se stává až svým sňatkem s Karlem IV. Od Karla byl jeho druhý sňatek výborný politický tah, kterému předcházelo mnoho jednání.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 225
| strany =
| isbn = 978-80-7505-156-1
}}</ref>
 
==== Anglická princezna Izabela ====
1.&nbsp;listopadu 1349 byla Anna slavnostně korunována českou královnou ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítském chrámu]].
Karel IV. po smrti [[Blanka z Valois|Blanky z Valois]] neměl následníka a zároveň musel čelit i nejrůznějším hrozbám. Rozhodl se co nejrychleji postupovat ve své sňatkové politice. Nejprve si vybral anglickou princeznu Isabelu, neboť možnost přiblížit se k anglickému trůnu pro něj byla velmi lákavá. Zároveň musel čelit nepřátelům, kteří usilovali o trůn římského krále. Karel se rozhodl vzdát se anglické nevěsty a posílit své postavení římského krále. Tady opět ukázal své vynikající diplomatické schopnosti, neboť zrušení sňatku bylo v té době považováno za urážku. [[Král Edward]] se po jednáních o zrušení sňatku své dcery nejenom neurazil, ale navíc i odstoupil od nástupnictví na trůn.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Europrint
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 285
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
 
==== Anna Falcká ====
17. ledna 1350 se Anně v Praze narodil vytoužený syn [[Václav Lucemburský (1350–1351)|Václav]], který ale ve věku necelých dvou let, 28.&nbsp;prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2.&nbsp;února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku tříadvaceti let.
Karel věděl, že jeho římský trůn je opravdu v ohrožení. Rozhodl se opět pro svatbu, kterou by získal  nepřítele na svou stranu. Jeho vyvolenou se stala Anna z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], kteří začátkem roku [[1349]] prosadili volbu nového římského protikrále vůči Karlovi . Stal se jím nevýznamný durynský hrabě [[Günther ze Schwarzburgu]],<ref>BOBKOVÁ. ''Velké dějiny zemí Koruny české'', s. 239-240</ref> kterého podporoval i Annin otec, rýnský falckrabě Rudolf II.
 
A tak se Anna Faltská, které bylo dvacet let, navíc byla krásná a nezadaná, stala jazýčkem na vahách politických bojů. Byla totiž dcerou jednoho z [[Kurfiřt|kurfiřtů]], který měl právo volit [[Seznam římských králů|římského krále]]. Byl jím Rudolf Falcký, který podporoval Karlova konkurenta. Karel ho požádal o ruku Anny Falcké, on souhlasil a netrvalo dlouho a Rudolf se přiklonil na stranu Karla. Karlovi se tak podařilo nepřátelskou opozici rozbít a navíc sňatkem s Annou připojil [[Horní Falc]] (Nové Čechy) k zemím Koruny české. <ref>{{Citace monografie
Karel se tak v sedmatřiceti letech stal podruhé vdovcem a měl jediného dědice, dceru [[Kateřina Lucemburská|Kateřinu]] žijící na vídeňském dvoře se svým snoubencem [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfem&nbsp;IV.]] Přinejmenším jednoho syna tehdy už měl alespoň Karlův bratr [[Jan Jindřich]], takže lucemburské dynastie nehrozilo přímé vymření po meči. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka [[Anna Svídnická|Annou]], s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
 
=== Svatba a korunovace ===
[[Soubor:Busta Karel IV.jpg|náhled|Manžel Anny Karel IV.]]
Svatba se konala v březnu 1349 ve městě [[Bacharach|Bacharachu]].<ref name="KIV210">SPĚVÁČEK. ''Karel IV. Život a dílo (1316–1378)'', s.&nbsp;210–215</ref> Po smíření s Wittelsbachy dovršil Karel své vítězství symbolicky završil [[Korunovace|korunovací]] v [[Cáchy|Cáchách]], tradičním korunovačním městě římských králů, dne 25. (některé zdroje udávají 24. resp. 26.) července [[1349]]. Den po Karlově korunovaci byla korunována také jeho těhotná manželka Anna. Korunovaci provedl Karlův prastrýc, trevírský arcibiskup [[Balduin Lucemburský]].<ref>BOBKOVÁ. ''Velké dějiny zemí Koruny české'', s. 242-243</ref><ref name="KIV219">SPĚVÁČEK. ''Karel IV. Život a dílo (1316–1378)'', s.&nbsp;219</ref>
 
Českou královnou se Anna stala 1. listopadu 1349 ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítské katedrále]] v [[Praha|Praze]]. Na korunovaci se velice spěchalo. Královna totiž v té době již byla v sedmém měsíci [[těhotenství]]. Její těhotenství bylo velmi důležité, neboť v té době český trůn neměl žádného dědice.
 
=== Manželství ===
O rodinném životě Karla s Annou se mnoho neví. Dá se předpokládat, že [[manželství]] bylo harmonické. 17. ledna 1350 se Anně narodil syn Václav, vytoužený syn a dědic. Karel byl šťastný a malému princi začal ihned hledat nevěstu. Jeho vyvolenou snachou se stala [[Anna Svídnická]], tehdy jedenáctiletá.
 
Na podzim roku 1350 Karel velmi vážně onemocněl. Několik měsíců strávil na lůžku a teprve koncem ledna 1351 se objevuje v [[Žitava|Žitavě]]. Karlovu nemoc podle tehdejších teorií způsobilo porušení poměrů a funkcí vnitřních šťáv těla. Taková nemoc byla přičítána [[Otrava|otravě]]. Za viníka byla považována jeho žena Anna, která mu měla do jídla přimíchat nápoj lásky, který však na Karla zapůsobil jako jed. Karel nemoc překonal, jenže štěstí netrvalo dlouho. Přišel 28. prosinec 1351 a jeho syn v necelých dvou letech zemřel. Jeho matka Anna ho následovala po třinácti měsících 2. února 1353. Bylo jí pouhých 23 let a její smrt se přičítala žalu pro ztracené dítě. Některé prameny však uvádějí jako příčinu smrti pád z koně. Pohřbena je stejně jako Blanka v katedrále sv. Víta.
 
Karel se tak v sedmatřiceti letech stal podruhé vdovcem a měl jediného dědice, dceru [[Kateřina Lucemburská|Kateřinu]] žijící na vídeňském dvoře se svým snoubencem [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfem&nbsp;IV.]] Přinejmenším jednoho syna tehdy už měl alespoň Karlův bratr [[Jan Jindřich]], takže [[Lucemburkové|lucemburské dynastiedynastii]] nehrozilo přímé vymření po meči. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka [[Anna Svídnická|Annou]], s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.
 
== Další ženy Karla IV. ==
Po Annině smrti v roce 1353 se Karel oženil již se svou třetí ženou, [[Anna Svídnická|Annou Svídnickou]], s níž původně plánoval oženit svého syna Václava.
 
Poslední Karlovou ženou se stala v roce 1363 [[Alžběta Pomořanská]]. Po smrti Karla v roce 1378 žila ještě patnáct let jako vdova a zemřela v roce 1393.
 
== Vývod z předků ==