Sofie Podlipská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prázdné parametry |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 31:
Společně se sestrou byla vychovávána v bohatší pražské rodině stranou od vlasteneckých vlivů. Literární práci a činnosti v ženských spolcích ([[Minerva (dívčí gymnázium)|Minervě]], Ochraně opuštěných a zanedbaných dívek v [[Americký klub dam|Americkém klubu dam]]) se začala věnovat až po sňatku s lékařem [[Josef Podlipský|Josefem Podlipským]] (1816–1867). V manželství měla syna Prokopa (* 1859) a dceru Ludmilu (* 1861)<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=43641d0a82aeedabc2586b6672c3516c9f458992f2e6c3286da5b561d9cc5b7d&action=image&record=1 Policejní přihláška, MUDr. Josef Podlipský s rodinou]</ref>. Po ovdovění se veřejně angažovala ještě intenzivněji. Přátelila se s [[Božena Němcová|Boženou Němcovou]] a [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslavem Vrchlickým]], který se stal manželem její dcery Ludmily.
Přispívala do [[Osvěta|Osvěty]], [[Světozor]]u, [[Květy (časopis)|Květů]] (Kwětů), [[Rodinná kronika|Rodinné kroniky]], [[Zlatá Praha (časopis)|Zlaté Prahy]]. Redigovala [[Ženská bibliotéka|Ženskou bibliotéku]] a svůj almanach [[Souzvuk (almanach)|Souzvuk]]. Překládala z francouzštiny ([[George Sandová]], [[Eugène Scribe]]). Ve svém díle se pokoušela kriticky zobrazit současnou zbohatlickou společnost (Nalžovský, 1878), čerpala z historických témat (Anežka Přemyslovna, 1879; Přemysl Otakar II., 1892–3), líčila probouzející se národní uvědomění patricijských rodin (Osud a nadání, 1872; Peregrinus, 1881 a 1882). Část díla věnovala výchovným tématům ([[Povídka|Povídky]] a [[bajka|bajky]] pro drobné dětičky, které se rády učí číst, 1864; Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná, 1897), tvorbě pro děti ([[pohádka]] O Palečkovi,1891) či boji za zlepšení společenského postavení žen.
Pro přílišné zdůraznění výchovných prvků, nedostatečné prokreslení postav, konstrukci děje směrem k násilně šťastnému řešení či lyricky rozplizlý sloh nenalezlo její dílo významnější odezvy. == Bibliografie ==
| |||