|
| přítok =
}}
'''Kerčský průliv''' ({{Vjazyce|uk}} {{cizojazyčně|uk|''Керченська протока''}}, {{Vjazyce|ru}} {{cizojazyčně|ru|''Керченский пролив''}}, v [[Starověk|antice]] známý jako ''Bospor Kimmerský'', též ''Bospor Kerčský'') je průliv mezi [[Černé moře|Černým]] a [[Azovské moře|Azovským mořem]], svíraný [[Tamaňský poloostrov|Tamanským poloostrovem]] na východě a [[Kerčský poloostrov|Kerčským poloostrovem]] (který je součástí [[Krym|Krymského poloostrova]]) na západě. Průliv je široký 4,5 až 15 km a hluboký maximálně 18 m. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi [[Ukrajina|Ukrajinou]] a [[Rusko|Ruskem]] ([[Krasnodarský kraj]]).
== Historie a doprava ==
DneNa 23. říjnapodzim roku 2003 se stal průliv předmětem sporu mezi těmito dvěma státy, po tom co Rusko začalo dne 29. září 2003 se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov|Tamanského poloostrova]] k malému ostrovu [[Tuzla (ostrov)|Tuzla]].<ref>{{zdroj?Citace elektronického periodika| autor = ČTK | odkaz na autora2 = Česká tisková kancelář | autor2 = iDNES.cz | titul = Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze | periodikum = iDNES.cz | vydavatel = | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-a-ukrajinu-rozdelila-stavba-hraze.A031023_143327_zahranicni_jpl | datum vydání = 2003-10-23 | datum přístupu = 2020-05-01}}</ref> V neděli 11. listopadu 2007 se v průlivu rozlomil ruský tanker Volganeft-139 převážející [[mazut]]; do moře uniklo přes 1000 tun suroviny.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rozlomený tanker zamořil mazutem Kerčský průliv | periodikum = [[iDNES.cz]] | datum vydání = 2007-11-11 | url = http://zpravy.idnes.cz/rozlomeny-tanker-zamoril-mazutem-kercsky-pruliv-fv0-/zahranicni.asp?c=A071111_081212_zahranicni_klu | datum přístupu = 2018-09-24}}</ref>
| titul = Rozlomený tanker zamořil mazutem Kerčský průliv
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| datum vydání = 2007-11-11
| url = http://zpravy.idnes.cz/rozlomeny-tanker-zamoril-mazutem-kercsky-pruliv-fv0-/zahranicni.asp?c=A071111_081212_zahranicni_klu
| datum přístupu = 2018-09-24
}}</ref>
[[Soubor:Locatie Straat van Kertsj.PNG|náhled|Kerčský průliv]]
V roce 2018 byl otevřen [[Krymský most]], překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruské anexi Krymu]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu | periodikum = [[iDNES.cz]] | datum_vydání = 2018-05-15 | url = https://zpravy.idnes.cz/rusko-krym-most-kercsky-pruliv-otevreni-putin-fre-/zahranicni.aspx?c=A180515_085535_zahranicni_aha | datum_přístupu = 2018-09-24}}</ref> Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven [[Bilaterální dohoda|bilaterální smlouvou]] z roku 2003, která lodím pod [[Ukrajinská vlajka|ukrajinskou vlajkou]] zajišťuje právo na volný přístup do [[Azovské moře|Azovského moře]] (přičemž ruské úřady mohou tato plavidla podrobit inspekci), v roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů [[Berďansk]] a [[Mariupol]]. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.<ref>{{Citace elektronického periodika ▼
V roce 2018 byl otevřen [[Krymský most]], překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruské anexi Krymu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv | periodikum = iROZHLAS | odkaz na periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | odkaz na vydavatele = Český rozhlas | datum_vydání = 2018-09-23 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-ukrajina-azovske-more-poostrov-krym-kercsky-pruliv_1809231823_jgr | datum_přístupu = 2018-09-24}}</ref>
| titul = Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| datum_vydání = 2018-05-15
| url = https://zpravy.idnes.cz/rusko-krym-most-kercsky-pruliv-otevreni-putin-fre-/zahranicni.aspx?c=A180515_085535_zahranicni_aha
| datum_přístupu = 2018-09-24
▲}}</ref> Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven [[Bilaterální dohoda|bilaterální smlouvou]] z roku 2003, která lodím pod [[Ukrajinská vlajka|ukrajinskou vlajkou]] zajišťuje právo na volný přístup do [[Azovské moře|Azovského moře]] (přičemž ruské úřady mohou tato plavidla podrobit inspekci), v roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů [[Berďansk]] a [[Mariupol]]. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum_vydání = 2018-09-23
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-ukrajina-azovske-more-poostrov-krym-kercsky-pruliv_1809231823_jgr
| datum_přístupu = 2018-09-24
}}</ref>
25. listopadu 2018 došlo v průlivu k [[Incident v Kerčském průlivu|incidentu]], při kterém ruská pobřežní služba zabránila proplutí třem ukrajinským lodím.
22. ledna 2019 došlo v průlivu k explozi a následnému požáru dvou lodí plujících pod [[Tanzanie|tanzánskou]] vlajkou. K výbuchu na tankerech Maestro a Kandi došlo při přečerpávání [[Stlačený zemní plyn|stlačeného plynu]] v mezinárodních vodách asi 25 km od pobřeží Krymu. Zahynulo při něm nejméně 14 námořníků. Lodní provoz v průlivu nebyl zastaven.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Při požáru dvou lodí v Kerčském průlivu vybuchl tanker. Zemřelo nejméně deset lidí
| periodikum = iROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| 