Wikipedie

Menhart II. z Hradce: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| jméno = Menhart z Hradce
| titul za =
| obrázek = Erb-Pani-zHradce.png
| velikost obrázku = 150px
| popisek = Erb pánů z Hradce
| pořadí =
| úřad = [[Nejvyšší purkrabí]] [[České království|Českého království]]
| od = [[1437]]
| do = [[1448]]
| panovník = [[Zikmund Lucemburský]], [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht Habsburský]], [[Ladislav Pohrobek]]
| předchůdce =
| nástupce = [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]]
| pořadí2 =
| úřad2 =
| od2 =
| do2 =
| panovník2 =
| předchůdce2 =
| nástupce2 =
| strana =
| datum narození = [[1398]]
| místo narození =
| datum úmrtí = [[3. únor]] [[1449]]
| místo úmrtí = [[Říčany]]<br/>{{Vlajka a název|České království}}
| národnost = [[Češi|Čech]]
| choť = Markéta z Walsee
| vztahy =
| rodiče = [[Jan starší z Hradce]]
| děti = Jan, Oldřich, Jindřich
| sídlo =
| alma materzaměstnání =
| profese = [[Šlechta|šlechticPolitik]]▼
| zaměstnání =
| náboženství =
▲ | profese = [[Šlechta|šlechtic]]
| náboženstvípodpis =
| podpispoznámky =
| poznámky =
}}
'''Menhart II. z Hradce''' ([[1398]] – [[3. únor]] [[1449]], [[Říčany]]) byl český šlechtic, diplomat, [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšší pražský purkrabí]], karlštejnský purkrabí a jeden z vůdců umírněných [[Utrakvismus|utrakvistů]].
Řádek 51 ⟶ 50:
}}</ref>. Menhart byl vychováván na rožmberském dvoře v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] spolu s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II z Rožmberka]], se kterým navázal celoživotní přátelství<ref name=":0" />. Po smrti svého otce roku 1417 přebírá [[Jindřichův Hradec|jindřichohradecké]] panství. Roku 1429 odkoupil od své matky i panství [[Velhartice]]<ref name="sedlacek-1897" />.
 
V&nbsp;průběhu [[Husitské války|husitských válek]] se přidal na stranu umírněných [[Husitství|kališníků]]. Zároveň se snaží chránit své panství a majetky přátel před útoky radikálů. Roku 1421 pomáhá svému příteli katolíkovi JanoviJanu Švihovskému z Rýzmberka s obranou [[Rabí (hrad)|hradu Rabí]] proti husitům vedeným [[Jan Žižka|Janem Žižkou]]<ref name="sedlacek-1897" />. Po dobytí hradu byl zajat a krátce vězněn na [[Příběnice|Příběnicích]]. Později ho však Žižka propustil. Roku 1423 porazil táborské vojsko, které napadlo Telč,. a rokuRoku 1425 zahánízahnal husity od Počátek, které patřily do majetku pánů z Hradce. Roku 1426Nakonec byl vzhledem k neustálým útokům na své panství nucen uzavřít s dohodu s vůdcem husitů [[Prokop Holý|Prokopem Holým]],. kdeRoku přislíbil,1427 žese ukončípřipojil svojek kontaktyhusitským sevojskům v [[ZikmundBitva Lucemburskýu Tachova|Zikmundembitvě u Tachova]].
 
Ve&nbsp;30. letech se snažil o dohodu s katolíky a o ukončení válek. Působil jako prostředník mezi králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a kališníky<ref name="sedlacek-1885" />. V roce 1434 se stal jedním z hlavních představitelů tzv. Panské jednoty, která v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] porazila husitská polní vojska. Po Zikmundově návratu do Čech byl roku 1436 jmenován [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|nejvyšším purkrabím pražským]]<ref name=":0" />. V roce 1437 přijal i prestižní úřad karlštejnského purkrabí. Na [[Karlštejn|Karlštejně]] byly v té době uchovávány nejenom korunovační klenoty, ale také nejdůležitějsí listiny a dokumenty království. Politicky spolupracoval s Oldřichem II z Rožmberka. Po smrti Zikmunda Lucemburského podporoval kandidaturu jeho zetě [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]] na český trůn.<ref name="sedlacek-1885" /> Roku 1438 na [[Jindřichův Hradec (zámek)|jindřichohradeckém hradě]] věznil [[Zikmund Děčínský z Vartenberka|Zikmunda z&nbsp;Vartenberka]] obviněného ze zrady a plánování vraždy krále Albrechta.<ref name="lehky-sykora" />
 
V polovině 40. letech se dostává do politických sporů se sílící stranou [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Prosazoval dědický nárok [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] na český trůn. Dokonce přemístil [[České korunovační klenoty|korunovační klenoty]] z Karlštejna na svůj hrad [[Velhartice (hrad)|Velhartice]] aby zabránil Jiřímu z Poděbrad korunovat jiného kandidáta<ref name=":0" />. V roce 1448 konvertoval ke katolické víře, čímž proti sobě obrátil část veřejného mínění. Po dobytí Prahy [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z&nbsp;Poděbrad]] v září 1448 byl zbaven úřadu nejvyššího purkrabí a internován na hradě v [[Poděbrady (zámek)|Poděbradech]]. 1.&nbsp;února 1449 byl sice propuštěn ze zajetí, ale už 3.&nbsp;února v&nbsp;[[Říčany|Říčanech]] zemřel. Pohřben byl v&nbsp;[[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Někteří páni poté nařkli Jiřího z&nbsp;Poděbrad, že Menharta nechal otrávit.<ref name="sedlacek-1885" /> Toto nařčení však nebylo možno dokázat.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Menhart_II._z_Hradce“