Sonátová forma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pouze oprava chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
== Historie ==
Ačkoliv již v období baroka existovaly skladby označované jako [[sonáta|sonáty]], sonátová forma jako taková neexistovala. Počátky tradiční sonátové formy (tak jak ji známe dnes) sahají až do období raného [[klasicismus|klasicismu]], kde se o její vývoj zasloužili hlavně [[Jan Václav Stamic]], [[Carl Philipp Emanuel Bach]] a další skladatelé. O ustálení její formy se významným způsobem zasloužil [[Joseph Haydn]]. V době Haydna,( sonátová hudba vznikla v klasicizmu ) [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]] a [[Ludwig van Beethoven|Beethovena]] už měla sonátová forma pevně danou strukturu. Sonátová forma se stala základní hudební formou, využívanou v době celého [[romantismus|romantismu]] i [[20. století]]. Postupně však docházelo k modifikacím různého rozsahu.
== Struktura ==
Řádek 17:
Je psáno vždy v základní tónině (ta je obvykle uváděna i v názvu díla).
Bývá psáno v dominantní tónině. Když je základní tónina durová, dominantní je také durová ale o kvintu výše (příklad: základní tónina je C-dur, dominantní G-dur). Pokud je základní tónina mollová, ve vedlejší větě se využívá paralelní durová tónina (například základní tónina c-moll a ve vedlejším tématu Es-dur). Nálada druhého tématu je vždy odlišná od hlavního tématu, aby bylo dosaženo kontrastu. Vedlejší téma je většinou lyričtější a jemnější.
| |||