Univerbizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
podrobněji |
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Univerbizace''' (z [[latina|latinského]] ''unus'' – jeden, ''verbum'' – slovo) je proces, kterým se ze [[sousloví]] v rámci jazykové ekonomie vytváří jednotlivé [[slovo]] ('''univerbát''' či '''univerbizát''').<ref name="czechency">[https://www.czechency.org/slovnik/UNIVERBIZACE Univerzbizace], czechEncy, Nový encyklopedický slovník češtiny, Zdeňka Hladká</ref>
== Univerbizace v češtině ==
Výchozím [[syntagma]]tem, z nějž je univerbizát tvořen, je nejčastěji dvojslovné spojení určovaného substantiva a jeho určujícího přívlastku, který může mít buď formu adjektivní (absolventský koncert), nebo substantivní (řidič tiráku).
Univerbizace může mít v češtině například tyto formy:<ref name="czechency" />
* přechod kolokace v kompozitum (stará čeština → staročeština)
* kondenzace ve spřežku (krveprolití, zmrtvýchvstání, nanebevzetí)
Řádek 11:
* eliptické zjednodušení kolokace na její určovaný člen: zemské jablko → jablko (nářeční označení bramboru), jízdní kolo → kolo, šicí nebo psací stroj → stroj
* desufixální konverze určujícího adjektiva (zpodstatnění odstraněním přípony), s možným spolupůsobením příklonu k jeho fundujícímu substantivu; v některých případech lze uvažovat i o paralelní [[metonymie|metonymické]] motivaci; tento typ postihuje progrese například v technické či lékařské tématice: satelitní městečko → satelit, mobilní telefon → mobil, antivir, digitál, plazma, automat, manuál, třídveř, alzheimer, basedov, parkinson
* zpodstatnění určujícího adjektiva formou sufixace (resufixace), tedy pomocí přípony: silná cesta → silnice, zubní lékař → zubař, pololetní prázdniny → pololetky; Adjektivní atribut výchozího syntagmatu jako nositel [[Onomaziologie|onomaziologického]] příznaku se transformuje v slovní základ univerbátu, substantivum jako nositel onomaziologické báze v jeho sufix. Univerbizovaná jednotka zpravidla reflektuje rod určovaného substantiva, neutrum ale často přechází v maskulinum (slepé střevo = slepák). V některých případech lze ovšem obdobně tvořená slova považovat za nezávislé mutační derivace, zejména v případě označení osob (kovář, zubař, folkáč). K opěrným kritériím pro univerbizační interpretaci bývá řazena nespornost existence ustálené motivační kolokace s neobecným bázovým členem, podpůrným kritériem může být i modelovost utváření rezultátu, například užití frekventovaných univerbizačních sufixů (‑ák, ‑ka).<ref name="czechency" />
V užším vymezení je někdy za univerbizaci považován pouze vznik kompozita nebo spřežky, nejčastěji však bývá s univerbizací spojována sufixace určujícího adjektiva.<ref name="czechency" />
Univerbizace je v češtině produktivnější než v západních nebo v ostatních slovanských jazycích.<ref name="czechency" /><ref> A. V. Isačenko: ''Obecné zákonitosti a národní specifičnost ve vývoji slovní zásoby slovanských jazyků.'' In Bělič, J. & J. Daňhelka ad. (eds.), K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků, 1958, 143–151.</ref>
== Funkce v jazyce ==
Univerbáty jsou úspornější a lépe se přizpůsobují gramatice: lépe se skloňují a jsou vhodnějším východiskem pro derivaci.<ref name="czechency" /> Nevýhodou je jejich menší explicitnost, což je kompenzováno kontextem.<ref name="czechency" />
Univerbáty se uplatňují v běžné, profesionální i slangové mluvě, často nahrazují víceslovná pojmenování z odborné a administrativní sféry.<ref name="czechency" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
Řádek 32 ⟶ 34:
| rok = 1992
| isbn = 80-85298-32-5
| kapitola =
| strany = 130
}}
Řádek 43 ⟶ 45:
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=univerbizace}}
*
{{Pahýl}}
| |||