Jim Clark: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnil jsem heslo, v němž dosud nebyly téměř žádné informace o kompletní biografii tohoto jezdce. Čerpal jsem především ze dvou encyklopediíí o formuli 1
značky: možné subjektivní formulace nevhodný zdroj možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy
Řádek 39:
}}</ref>
 
Od roku 1958 jezdil pro tým Border Reivers pro Iana Scott-Watsona nejprve s Jaguarem D a později s vozem Elite začínající automobilky Lotus. Právě start v Brands Hatch s tímto vozem zaujal zakladatele Lotusu Colina Chapmana. Ten byl Clarkovými schopnostmi ohromen a nabídl mu místo ve svém voze pro start formule Junior. Jim byl sice původně dohodnut s Astonem Martinem, pro formuli 2, ale když z dohody sešlo, kývl na Chapmanovu nabídku. Prvního vítězství dosáhl už při svém čtvrtém startu opět na domácí půdě v Brands Hatch. Šéf Lotusu se jej proto rozhodl nasadit i do závodů formule 1 namísto Johna Surteese, který v té době jezdil jiné závody na motocyklech.
<br />
 
== Formule 1 ==
Jim debutoval ve Velké ceně Nizozemska na okruhu v [[Zandvoort|Zandvoortu]]u. Vedl si velmi dobře, většinu závodu se držel na páté pozici, pak však udělal chybu a havaroval. Následovala belgická Grand Prix ve Spa. Clarkův kolega Stirling Moss během tréninku havaroval tak vážně, že si zlomil obě nohy. V závodě pak na tomtéž místě zahynuli dva britští piloti – Jimův kolega Alan Stacey a Chris Bristowe, jemuž Jim jako první přispěchal na pomoc. Tyto tragédie Clarkem otřásly a k okruhu si vypěstoval silný odpor (startoval zde už na konci padesátých let, kdy byl svědkem smrti jiného závodníka). Jim nicméně závodil dál a svou první sezónu završil třetím místem ve Velké ceně Portugalska. Kromě toho dojel téhož roku třetí v závodě [[24 hodin Le Mans]] (o rok dříve skončil druhý).<ref name=":0" />
 
V roce 1961 opět závodil ve formuli 1 za Lotus. Sezóně tehdy dominovaly vozy Ferrari, Jim však znovu dokázala dvakrát dojet mezi prvními třemi – v Nizozemí a ve Francii. V předposledním závodě v italské Monze se však zapletl do havárie, při níž zahynul pilot Ferrari [[Wolfgang von Trips]] a také třináct diváků. Pro další rok připravil tým povedený Lotus 25 a Jim s ním vyhrál svůj první závod Grand Prix – paradoxně to bylo na neoblíbené trati v belgickém Spa. Vítězství navíc dosáhl ve velmi těžkých podmínkách – na trati pršelo a pokrývala ji mlha. Vyhrál ještě dva závody a skončil druhý za [[Graham Hill|Grahamem Hillem]].
Řádek 169:
|-
|}
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}