Česká literatura v období husitství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: - úprava odkazu z Krameria v4 na v5
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Česká literatura}}
Do '''Husitské literatury''' (cca 1350–1460) řadíme období, kdy se naše země připravovala na [[husitství]], předchůdce [[Jan Hus |J. Husa]], tvorbu [[Jan Hus| Jana Husa]], období husitské revoluce až do doby vlády [[Jiří z Poděbrad| Jiřího z Poděbrad]]. Toto období není sice časově mimořádně dlouhé, ale česká společnost v něm prošla skutečně velmi radikální změnou. Je samozřejmé, že tyto změny se odrazily i v literatuře.
 
== Předchůdci Husovi ==
Společenské problémy, které nastaly vyvolávaly kritiku, nejprve z řad církve (především na univerzitě), později kritika přecházela na nižší stupeň a tím se dostávala k prostému lidu. Cílem v žádném případě nikdy nebylo odstranění víry v Boha, vždy zde byla snaha napravovat nepravosti ať již skutečné nebo domnělé. Zde již umělci nepůsobili anonymně – jejich cílem nebylo ani vyvolání masové rebelie, chtěli pouze vyjádřit svoji nespokojenost a získat spojence pro řešení problémů. Tito lidé dali teoretický podklad pro [[Husitství]], resp. připravili půdu pro [[Jan Hus| Jana Husa]]. K významným kazatelům patřili [[Smil Flaška z Pardubic]], [[Jan Milíč z Kroměříže]], [[Tomáš Štítný ze Štítného]], [[Konrád Waldhauser]], [[Matěj z Janova]].
 
== Život Jana Husa a jeho doba ==
Řádek 10:
== Husitská literatura ([[1419]]–[[1434]]) ==
Po smrti J. Husa došlo k útlumu literatury, jež se zúžila na traktáty (hájící nebo odsuzující) husitské hnutí. Dále se rozvíjela bojová píseň, která měla zvýšit morálku. Tyto písně zpočátku tvořili studenti, protože však husité uznávali pouze náboženské písně, postupně se z písní vytratila veselost (mizí pijácké i milostné písně). Většina autorů, kteří v této době tvořili, patřili k nějakému směru husitů, popř. k jejich oponentům:
* pražané<!-- Na zač. slova musí být verzálka, protože jde o název strany, ne obyvatelstva --> [[Jan Rokycana]], [[Jakoubek ze Stříbra]], [[Martin Lupáč]]
* táborité [[Mikuláš z Pelhřimova]]
* klasičtí husité [[Jan z Příbrami]]
* katolíci [[Ondřej z Brodu]]
Kronikářskou tvorbu zastupovali [[Vavřinec z Březové]], [[Petr z Mladoňovic]], [[Bartoška z Drahonic]]. [[Jan Žižka]] je dokonce považován za autora (někdy pouze za spoluautora) Vojenského řádu (1423).
* ''Zbyněk biskup Abeceda''
* ''[[Jistebnický kancionál]]'' – soubor bojových písní, z nichž velmi známé jsou:
** ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'' – husitská hymna zpívávaná před boji a po vítězstvích. V úvodu se obrací k lidem, aby důvěřovali v Boha. Obrací se nejen k pěšákům, ale i k záškodníkům, aby nezabíjeli a neloupili pro kořist, ale pro myšlenku. Nabádá ke kázni, k zapamatování si bojových hesel, atp. Autorem je [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek]].
** ''[[Povstaň, povstaň veliké město pražské]]'' (1420) – bojová píseň určená měšťanům pražského [[Staré Město (Praha)|Starého Města]], aby se připojili k obraně před [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a jeho křížovou výpravou
* ''Václav, Havel a Tábor čili Rozmlouvání o Čechách'' – kritika [[Čtyři artikuly pražské|čtyř pražských artikul]]
* ''[[Budyšínský rukopis]]'' (1420) – obsahuje několik prozaických a veršovaných děl zaměřených proti Zikmundovi, nejvýznamnější byly:
** ''Žaloba Koruny české''
** ''Porok Koruny české k pánóm českým'' – proti korunovaci Zikmunda
** ''Hádání Prahy s (Kutnou) Horou'' – obhajoba [[Čtyři artikuly pražské|čtyř pražských artikul]], husitská [[Praha]] se hádá s katolickou [[Kutná Hora|Kutnou Horou]], Praha nakonec vítězí (dílo bývalo neprávem přisuzováno [[Vavřinec z Březové| Vavřinci z Březové]])
 
Po bitvě u Lipan (1434) a porážce radikálů se vojensko-politická situace v zemích České koruny uklidňuje, mizí potřeba vášnivých polemik. Husitské ideály s nastupujícími generacemi blednou a od konce 15. století, za vlády [[Jagellonci|Jagellonců]], v české literatuře nastupuje nový směr: [[Humanismus a renesance v české literatuře|renesanční humanismus]].
Řádek 33:
 
'''[[Petr Chelčický]]''' (1390 - 1460)- významný spisovatel a myslitel. O jeho životě existuje velmi málo zpráv. Vzdělání získal jako samouk. Byl svědkem Husova působení, ale nesouhlasil s ním.
* O boji duchovním - odmítal husitské války. Připouštěl jen boj duchovní proti ďáblu. Vycházel z ''Nezabiješ!'' Nechtěl bojovat proti zlu násilím. K této Chelčického filozofii se později přihlásil i L. N. [[Tolstoj]], pak i [[Mahátmá Gándhí]] a zprvu i [[T. G. Masaryk]]<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 22, s. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169 </ref><ref>MASARYK, T. G.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895</ref>
* O trojím lidu řeč - odsuzuje středověké dělení společnosti na církev, šlechtu a poddané. Zastával myšlenku rovnosti lidí.
* Postila - úvahy psané formou kázaní.
* Sieť viery pravé - evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, který vykládá obrazně (síť - křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)
 
Na základě učení Chelčického vznikla roku 1457 '''[[Jednota bratrská]]''', která později přibírala i vzdělané. Za jediné závažné životní pravidlo uznávali její členové Bibli. Jednota zakládala tiskárny, školy a byla významnou institucí, která soustřeďovala české vzdělance (např. Jan Ámos Komenský).
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
Řádek 55 ⟶ 57:
| stránky = 39-57
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pekař | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pekař | titul = Žižka a jeho doba | svazek = prvý. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:10c0dc40-2ff3-11e3-8d9d-005056827e51 | vydavatel = Vesmír | místo = Praha | rok = 1933 | vydání = 2 | počet stran = 283}}
 
=== Související články ===
Řádek 63 ⟶ 65:
 
{{Portály|Literatura|Husitství}}
 
[[Kategorie:Česká literatura - průřezové články]]
[[Kategorie:Kultura doby husitství|Literatura]]