Česká literatura v období husitství: Porovnání verzí

Do '''Husitské literatury''' (cca 1350–1460) řadíme období, kdy se naše země připravovala na [[husitství]], předchůdce [[Jan Hus |J. Husa]], tvorbu [[Jan Hus| Jana Husa]], období husitské revoluce až do doby vlády [[Jiří z Poděbrad| Jiřího z Poděbrad]]. Toto období není sice časově mimořádně dlouhé, ale česká společnost v něm prošla skutečně velmi radikální změnou. Je samozřejmé, že tyto změny se odrazily i v literatuře.

Společenské problémy, které nastaly vyvolávaly kritiku, nejprve z řad církve (především na univerzitě), později kritika přecházela na nižší stupeň a tím se dostávala k prostému lidu. Cílem v žádném případě nikdy nebylo odstranění víry v Boha, vždy zde byla snaha napravovat nepravosti ať již skutečné nebo domnělé. Zde již umělci nepůsobili anonymně – jejich cílem nebylo ani vyvolání masové rebelie, chtěli pouze vyjádřit svoji nespokojenost a získat spojence pro řešení problémů. Tito lidé dali teoretický podklad pro [[Husitství]], resp. připravili půdu pro [[Jan Hus| Jana Husa]]. K významným kazatelům patřili [[Smil Flaška z Pardubic]], [[Jan Milíč z Kroměříže]], [[Tomáš Štítný ze Štítného]], [[Konrád Waldhauser]], [[Matěj z Janova]].

* pražané<!-- Na zač. slova musí být verzálka, protože jde o název strany, ne obyvatelstva --> [[Jan Rokycana]], [[Jakoubek ze Stříbra]], [[Martin Lupáč]]

* táborité [[Mikuláš z Pelhřimova]]

* klasičtí husité [[Jan z Příbrami]]

* katolíci [[Ondřej z Brodu]]

Kronikářskou tvorbu zastupovali [[Vavřinec z Březové]], [[Petr z Mladoňovic]], [[Bartoška z Drahonic]]. [[Jan Žižka]] je dokonce považován za autora (někdy pouze za spoluautora) Vojenského řádu (1423).

** ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'' – husitská hymna zpívávaná před boji a po vítězstvích. V úvodu se obrací k lidem, aby důvěřovali v Boha. Obrací se nejen k pěšákům, ale i k záškodníkům, aby nezabíjeli a neloupili pro kořist, ale pro myšlenku. Nabádá ke kázni, k zapamatování si bojových hesel, atp. Autorem je [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek]].

** ''[[Povstaň, povstaň veliké město pražské]]'' (1420) – bojová píseň určená měšťanům pražského [[Staré Město (Praha)|Starého Města]], aby se připojili k obraně před [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a jeho křížovou výpravou

** ''Žaloba Koruny české''

** ''Porok Koruny české k pánóm českým'' – proti korunovaci Zikmunda

** ''Hádání Prahy s (Kutnou) Horou'' – obhajoba [[Čtyři artikuly pražské|čtyř pražských artikul]], husitská [[Praha]] se hádá s katolickou [[Kutná Hora|Kutnou Horou]], Praha nakonec vítězí (dílo bývalo neprávem přisuzováno [[Vavřinec z Březové| Vavřinci z Březové]])

* O boji duchovním - odmítal husitské války. Připouštěl jen boj duchovní proti ďáblu. Vycházel z ''Nezabiješ!'' Nechtěl bojovat proti zlu násilím. K této Chelčického filozofii se později přihlásil i L. N. [[Tolstoj]], pak i [[Mahátmá Gándhí]] a zprvu i [[T. G. Masaryk]]<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 22, s. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169 </ref><ref>MASARYK, T. G.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895</ref>

* O trojím lidu řeč - odsuzuje středověké dělení společnosti na církev, šlechtu a poddané. Zastával myšlenku rovnosti lidí.

* Postila - úvahy psané formou kázaní.

* Sieť viery pravé - evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, který vykládá obrazně (síť - křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)

* {{Citace monografie | příjmení = Pekař | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pekař | titul = Žižka a jeho doba | svazek = prvý. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:10c0dc40-2ff3-11e3-8d9d-005056827e51 | vydavatel = Vesmír | místo = Praha | rok = 1933 | vydání = 2 | počet stran = 283}}