Pivo: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
m (opravení typo)
Významným mezníkem v českém [[pivovarství]] bylo založení Měšťanského pivovaru v [[Plzeň|Plzni]] (dnešního [[Plzeňský Prazdroj|Prazdroje]]) v roce [[1842]], který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] zavedly tuto technologii výroby.
 
V polovině [[19. století]] nastal zlatý věk českého pivovarství, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. Je to období zahájení průmyslové výroby [[slad]]u a piva. Vynikající rozvoj českého pivovarství a kvalita jeho výrobků byla podpořena třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení (vyvážela se záhy do 400 zemí) a zajištěním jak vysokoškolskéstředoškolské, tak středoškolskévysokoškolské výuky pivovarských odborníků. V té době se uvolnila možnost výstavby pivovarů a v Čechách vzniklo okolo 30 nových měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Postupně se zvyšovala celková výroba piva koncentrovaná do větších pivovarů, malé pivovary zanikaly. Pivo se vyváželo prakticky do celého světa.
 
V roce [[1918]] nová [[Československo|Československá republika]] převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla [[druhá světová válka]]. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně řízen.
Neregistrovaný uživatel