Kresy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Nationalities in Second Polish Republic ca. 1931.png|thumb|Etnická mapa Polska v roce 1931]]
'''Kresy''' nebo '''Kresy Wschodnie''' je označení, které používají [[Poláci]] pro oblasti, které byly do roku [[1939]] součástí polského státu. Název pochází z výrazu ''kres'' (''hranice'', zřejmě z německého ''Kreis''), jako první termín údajně použil básník [[Wincenty Pol]] v roce 1854. [[Polsko-litevská unie]] ovládala od středověku rozsáhlá území na východě, která se z historických důvodů stala součástí [[Druhá Polská republika|druhé polské republiky]], i když v nich žili převážně [[Ukrajinci]] a [[Bělorusové]] (polská byla hlavně velká města jako [[Lvov]] a [[Vilnius]]). V roce 1939 se Kresy v důsledku [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] staly součástí [[Sovětský svaz|SSSR]]. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla stanovena hranice na řece [[Západní Bug|Bug]] a většina Poláků z Kresů byla vystěhována do [[Slezsko|Slezska]] a [[Pomořansko|Pomořan]], kde zaujali místo odsunutých [[Němci|Němců]]. Jsou noznačováni jako Zabužanie - Spoza Bugem.
 
Pojem Kresů vyvolává v Polsku dosud značnou nostalgii, oblast je vnímána jako kolébka polské kultury (narodili se tu [[Adam Mickiewicz]], [[Joseph Conrad]] nebo [[Juliusz Słowacki]]). Kresy byly v polské literatuře tradičně zobrazovány jako nová hranice, volný prostor, kde je možno žít v souladu s přírodou.<ref>http://www.cdk.cz/kontexty/clanky/282/polsko-aneb-kresy/</ref> V poslední době jsou dějiny Kresů a ideologie [[Sarmatismus|sarmatismu]] zkoumány pomocí [[postkoloniální teorie]] a také kritizován nostalgicko-romantický přístup zakrývající povědomí o polském kolonialismu v této oblasti.<ref>{{Citace monografie|příjmení = SOWA|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Fantomowe Ciało Króla: Peryferyjne zmagania z nowoczesną formą|vydání = |vydavatel = Universitas|místo = Kraków|rok = 2011|počet stran = 572|strany = 448-455|isbn = 97883-242-1633-8}}</ref>