Německo-polská státní hranice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
Před druhou světovou válkou se táhla hranice východněji, vzhledem k předchozí meziválečné poloze Polska; začínala v oblasti dnešní uhelné pánve nedaleko [[Katovice|Katovic]] a [[Gliwice|Gliwic]] a pokračovala zhruba souběžně s hranicí polsko-československou k oblasti dnešní [[Lodž]]e, aby se později stočila opět na východ až k městu [[Gdyně]], kde měla [[Druhá Polská republika|polská meziválečná republika]] svůj hlavní přístav. Navíc je nutné také brát v ohledu i oblast Východního Pruska, která byla po druhé světové válce rozdělena mezi Polsko a [[Sovětský svaz]]. Německá hranice s Polskem byla proto v předválečné době mnohem delší než dnes. Navíc byla také místem sporů, neboť polská republika s odůvodněním existence národnostních menšin žádala části německého území za touto hranicí.
Po druhé světové válce, když byla ustanovena linie Odra-Nisa, nastalo v Německu mezi mnohými silné znepokojení, hlavně ze strany [[Západní Německo|západní části státu]], kde se sice denacifikací a pod spávou spojenecké komise začalo vytvářet prostředí demokratické diskuze (na rozdíl od sovětské zóny, kde se moci začala chopit [[Sjednocená socialistická strana Německa|komunistická strana]]) ale i nadále byla zjevná politika revanšizmu ( Svaz vyhnanců). Dlouholetá německá území se stala součásti Polska a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. O celé oblasti se mluvilo jako o „německém území pod polskou správou“ a celý problém byl vnímaný víceméně palčivě. Uznání linie Odra-Nisa ze strany Západního Německa za jeho východní hranici bylo hlavní podmínkou [[Sovětský svaz|SSSR]] pod vedením [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] pro přimluvení se za [[znovusjednocení Německa]].
== Průběh ==
| |||