Ludmila Vančurová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) (Martin Urbanec)
Řádek 59:
}}
</ref>
V roce 1916 začala studovat<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1880468962510516/408/?lang=cs Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Ludmila Tuhá *1897]</ref> na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|Lékařské fakultě Univerzity Karlovy]] medicínu. Zde se také seznámila se studentem stejného ročníku [[Vladislav Vančura|Vladislavem Vančurou]] (který byl o šest let starší, maturoval až ve 24 letech), se kterýmnímž se během studia sblížila. Oba promovali společně v roce 1921. Po promoci měli v Praze civilní sňatek a nastoupili lékařskou službu ve [[Zbraslav]]i u Prahy. V roce 1923 se jim narodila [[Alena Santarová|dcera Alena]] (provdaná Santarová), pozdější spisovatelka.<ref name="alena">[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=637 Slovník české literatury po roce 1945, heslo Alena Santarová]</ref> Koncem 20. let si ve Zbraslavi postavili dům. Vladislav Vančura se věnoval výhradně spisovatelskému povolání, zatímco jeho žena pokračovala v lékařské praxi. Mezi její lékařské aktivity patřila také dlouholetá činnost v předválečném spolku ''Ochrana matek a dětí'', kde se věnovala v první řadě zdravotně výchovné činnosti mezi matkami.<ref name="ondrova"/>
 
V domě na Zbraslavi byl její muž v květnu 1942 gestapem zatčen a 1. června 1942 na [[Kobyliská střelnice|Kobyliské střelnici]] popraven. Tímto okamžikem končí i paměti jeho ženy ''Dvacet šest krásných let.''<ref name="vancurova"/>
Řádek 66:
 
Praxi lékaře ukončila v roce 1965. V roce 1967 zemřela její dcera [[Alena Santarová]].<ref name="alena"/><ref group="p"> Byla to již třetí nečekaná ztráta blízkého člověka v jejím životě - po sebevraždě bratra a popravě manžela.</ref> Ludmila Vančurová se dožila 86 let, zemřela v penzionu v Dejvicích.<ref name="ondrova"/>
 
== Literární dílo ==
Napsala vzpomínkovou knihu "Dvacet šest krásných let". V ní popsala svůj život, od seznámení s jejím mužem Vladislavem Vančurou až po jeho zatčení a smrti. Věnovala se osobním vzpomínkám a příhodám, popisovala společný život i setkání s přáteli mezi nimiž byli [[Stanislav Kostka Neumann]], [[Vítězslav Nezval]], spisovatel [[Karel Nový]], [[Ivan Olbracht]], [[Karel Teige]] nebo [[Jaromír John]]. Kniha vyšla v [[Československý spisovatel|Československém spisovateli]] v roce 1967 a 1974.