Sociální inženýrství (společenská věda): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo a formátování značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 12:
Neautoritativní režimy se často spoléhají na více udržitelné sociální inženýrství, které vytváří postupné, ale ve výsledku dalekosáhlé změny. Sociální inženýrství může být používáno jako prostředek k dosažení širokého záběru výsledků. Diskuze o možnostech takové manipulace začala být zvláště aktivní po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]]. S rozvojem televize a posléze internetu jako možných prostředků sociálního inženýrství diskuze nadále pokračuje a techniky sociálního inženýrství jsou součástí západního kapitalistického modelu (reklama).
== Myslitelé spjatí se sociálním inženýrstvím ==
== Auguste Comte ==▼
▲=== Auguste Comte ===
Zakladatel sociologie [[Auguste Comte]] zastával názor, že sociální inženýrství vyžaduje pevné teoretické základy, na nichž by bylo lze stavět. Nejprve však musí být vytvořeny obecné zákony, podobné těm v přírodních vědách. Poté bude díky komplexitě sociologie možné přetvářet společnost v mnoha rozličných oblastech. Vydobyté poznatky by podle Comta měly být užity k rekonstrukci společnosti. Varuje však před záměrnou manipulací s daty.<ref>http://socserv2.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/comte/Philosophy1.pdf</ref>
Řádek 18 ⟶ 20:
Comte se ohledně sociálního inženýrství dostal do konfliktu se svým současníkem Saint-Simonem, který viděl jako jediného reorganizátora stát.<ref>http://socserv2.mcmaster.ca/~econ/ugcm/3ll3/comte/Philosophy1.pdf</ref>
=== Karl Popper ===
Rakouský filozof [[Karl Popper]] se sociálnímu inženýrství věnuje především ve své knize Otevřená společnost a její nepřátelé. Dle Karla Poppera se sociální inženýrství dá považovat za opak historicismu.<ref>Popper, Karl (1945). [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Open_Society_and_Its_Enemies "Otevřená společnost a její nepřátelé, díl I.: Platón"], s. 11-12</ref> Rozdíl vidí především v pojetí sociálních jevů, nebo např. institucí. [[Historicismus]] se zabývá především historií, či vývojem a budoucností různých jevů, zatímco sociální inženýrství si klade za cíl zkoumat jevy v rámci jejich efektivity, prospěšnosti a jejich cílů.<ref> Popper, Karl s. 13</ref>
Popper rozděluje sociální inženýrství do dvou odlišných směrů: utopistického a postupného.
==== Utopistické sociální inženýrství ====
Tento způsob sociálního inženýrství Popper poměrně jednoznačně kritizuje. Hlavní problém vidí v definitivnosti utopistických idejí, které utopističtí sociální inženýři následují i za cenu vynucování si změn ve společnosti za pomocí násilí. Jelikož takovéto cíle jsou celospolečenské a vždy dalekosáhlé, je nutno v jejich naplňování ignorovat, popřípadě potlačovat jakoukoliv jejich kritiku.<ref> Popper, Karl s. 164</ref> Tyto utopické ideje mají vždy pevně daný a neměnný cíl.
Další problém vidí Popper ve faktu, že tyto změny potřebují vzhledem ke své monumentalitě silnou centralizovanou vládu několika jednotlivců, což často vede k [[Diktatura|diktatuře]].<ref> Popper, Karl s. 163</ref> Navíc podle Poppera společnost, jež neustále prochází různými politickými i jinými změnami, zákonitě ovlivňuje i vnímání utopistické ideje a tudíž i původní plán, který se proto přes všechny oběti nutně mění.<ref> Popper, Karl s. 166</ref> Navíc se změnou ve vedení, jež nastává po nástupu nového sociálního inženýra, se málokdy zachová původní vize a tudíž se snižuje šance, že dojde k jejímu naplnění.<ref> Popper, Karl s. 163-164</ref>
==== Postupné sociální inženýrství ====
Postupné sociální inženýrství je podle Poppera to správné a jediné relevantní. Následky jsou v případě neúspěchu jen minimální a lokální, navíc snadno napravitelné, zatímco v případě selhání utopistických snah dochází k drastickým změnám v celé společnosti a jako takové se napravují jen s obtížemi. Oproti utopickému sociálnímu inženýrství si postupné neklade za cíl najít univerzální návod ke štěstí společnosti. Naopak tento cíl pokládá za nesplnitelný a zaměřuje se spíše na dílčí, postupné kroky jak bojovat s jednotlivými zdroji lidského neštěstí, viz [[nezaměstnanost]], sociální nerovnost, kriminalita atd.<ref> Popper, Karl s. 162</ref>
| |||