Říše Tchang: Porovnání verzí

Vládními úředníky během a krátce po panování císaře Tchaj-cunga a krátce po něm bylo v letech 636–659 sestaveno mnoho historií předchozích dynastií. Mezi ně patří ''[[Kniha Liang]]'', ''[[Kniha Čchen]]'', ''[[Kniha severní Čchi]]'', ''[[Kniha Čou]]'', ''[[Kniha Suej]]'', ''[[Kniha Ťin]]'', ''[[Historie severních dynastií]]'' a ''[[Historie jižních dynastií]]''. Cennými historickými díly tchangského období jsou i ''Tchung-tien'' a ''Tchang chuej-jao'', přestože nebyly zahrnuty do oficiálních čtyřiadvaceti historií. ''Š’-tchung'' napsaný [[Liou Č’-ťi]]em v roce 710 byl meta-historií, která pokrývala dějiny čínské historiografie v minulých staletích až do své doby. O cestě [[Süan-cang]]a, nejslavnějšího buddhistického mnicha tchangské doby, vyprávěly ''Velké tchangské zápisky o Západním kraji'', sestavené [[Pien-ťi]]em.

Koncepce sociálních práv a společenského postavení žen tchangské éry byly pro tuto dobu pozoruhodně liberální. To bylo ovšem vyhrazeno vesměs jen městským ženám elitního statusu, jelikož muži a ženy na venkově pracovali tvrdě na různých úkolech; s&nbsp;manželkami a dcerami odpovědnými za vesměs domácí pracípráce – tkaní textilií a chovu [[Bourec morušový|hedvábníků]], zatímco muži zpravidla pracovali na polích.<ref name="benn 32"/>

V&nbsp;tchangské době bylo mnoho žen, které získaly přístup k&nbsp;náboženské autoritě, když se staly taoistickými kněžkami.<ref name="benn 60"/> Ženy vedoucí nevěstince v&nbsp;severní čtvrti v&nbsp;hlavním městě Čchang-anua získaly velké množství bohatství a moci.<ref name="benn 64 66"/> Jejich vysoce postavené kurtizány, které se pravděpodobně staly vzory pro japonské [[Gejša|gejši]],<ref name="benn 64">Benn, s. 64.</ref> byly váženy a respektovány. Tyto kurtizány byly známy jako výborné zpěvačky a básnířky, účastnily se banketů a slavností, znaly pravidla všech společenských zábav a her i&nbsp;vznešeného chování a kultury stolování.<ref name="benn 64 66">Benn, s. 64–66.</ref> Ačkoli byly známé svým zdvořilým chováním, kurtizány kontrolovaly chování vznešených mužů a nebály se otevřeně vyhrožovat nebo kritizovat prominenty, kteří příliš mnoho nebo příliš hlasitě mluvili, příliš se chlubili svými úspěchy nebo jiným způsobem ostatním hostům pokazili večeři hrubým jednáním (při jedné příležitosti kurtizána dokonce zbila opilého muže, který ji urazil).<ref name="benn 66">Benn, s. 66.</ref> Když zpívaly pro zábavu hostů, kurtizány si nejen pro své písně psalipsaly své vlastní texty, ale popularizovaly novou podobu lyrické poezie zpíváním skladeb napsanýminapsaných různými renomovanými a slavnými muži čínské historie.<ref name="ebrey 120">Ebrey, s. 120.</ref>