Šternberkové: Porovnání verzí

Přidáno 25 bajtů ,  před 1 rokem
Doplnění měst znaků
(Doplnění měst znaků)
V době [[České národní obrození|národního obrození]] vynikl [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria]] (1761–1838) a jeho bratranec [[František Josef ze Šternberka a Manderscheidu|František Josef]] (1763–1830), kteří stáli u zrodu [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 1861 patřilo rodu místo v rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovně]]. Koncem 19. století patřilo několika členům rodu celkem kolem 20 000 hektarů půdy v Čechách a na Moravě<ref>Topographisch-statischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1895 s. 575–582 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n596 dostupné online]</ref>. Všechen majetek byl rodině zkonfiskován během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a v roce 1948. Vzhledem k tomu, že se Šternberkové hlásili k české národnosti, po roce 1989 jim byla značná část majetku vrácena. Veřejnosti jsou ze soukromého rodového majetku zpřístupněna umělecky hodnotné památky [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], [[Častolovice (zámek)|Častolovice]] a [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]].
 
Šternberská osmicípá zlatá hvězda v modrém poli patří k nejznámějším [[Heraldika|heraldickým]] znamením v [[Česko|Česku]]. Jako heraldická památka je zachována na řadě rodových sídel, objevuje se i ve znacích měst, která rodině v minulosti patřila ([[Benešov]], [[Holešov]], [[Štíty]], [[Mírov]], [[Moravský Beroun]], [[Počátky]], [[Zlín]]). Zlatá hvězda z erbu Šternberků je od roku 2001 součástí znaku [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]].
 
 
37

editací