Pomoří: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
znak
přepracování a rozšíření (+literatura); kat; +obr. (národnostní mapa 1910 a znak starého Pomořského vojvodství)
Řádek 1:
[[Soubor:K0nigl+BherzoglPreussen en.png|náhled|Pomoří (Pomeralia<span style="background- na mapce světle modřecolor:#98F5FF;color:black">Pomerelia</span>) jako součástjedno z vojvodství [[královskéKrálovské Prusy|královskýchKrálovských Prus]], v letech [[1466]]/[[1569]]–[[1772]] autonomní země [[Koruna království polského|Polské koruny]]]]
[[Soubor:POL województwo pomorskie COA.svg|náhled|upright=0.5|vlevo|Černý [[Gryfgryf]] na zlatém poli, tradiční znak [[Kašubové|Kašubů]] a dnešní znak Pomoří]]
'''Pomoří''', též '''Gdaňské''' nebo '''Východní Pomoří''' ([[polština|polsky]] ''Pomorze Gdańskie,'' či ''Pomorze Wschodnie'',; [[Kašubština|kašubsky]] ''Pòrénkòwô Pòmòrskô''; [[němčina|německy]] ''Pommerellen'',; [[Latina|Latinskylatinsky]] ''PomeraliaPomerelia''), je historickéhistorická územízemě při pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]], od roku [[19991945]] rozdělenésoučást mezi[[Polsko|Polska]], modernív jehož rámci od roku [[samospráva|samosprávná1999]] rozdělená mezi nynější [[Polskosamospráva|polskásamosprávná]] [[vojvodství]] [[Pomořské vojvodství|Pomořské]] a [[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]. V Polsku pojem Pomoří se vztahoval a vztahuje na celé baltské pobřeží (tedy také na [[Pomořany]]). Historickou metropolí je [[Gdaňsk]]. Od konce 10. stoletíPomoří je Pomořídomovem součástídruhé Polska.největší Vepolské 14.národnostní století bylo zabráno [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]]menšiny, potom v 15. století se opět stalo součástí [[Polské královstvíKašubové|Polského královstvíKašubů]] (Pomoří bylo od té doby nazýváno [[královské Prusy]]). Roku [[1772]] při [[Dělení Polska|prvním dělení Polska]] zabráno [[Prusko|Pruskem]] a připojeno k provincii [[Západní Prusko]]. Po obnovení Polska připojeno v roce 1920 k Polsku jako pomořské vojvodství (v letech 1939-1945 krátkodobá německá okupace).
 
==Název==
Starý [[Západoslovanské jazyky|slovanský]] název ''Pomorьje'' („Země podél moře“) je v historii a geografii užíván poněkud matoucím způsobem, protože v polském prostředí se pojem Pomoří (''Pomorze'') vztahoval a vztahuje na velkou část jižního baltského pobřeží, tedy také na dříve [[Svatá říše římská|římsko-německé]], resp. německé, dnes mezi Polsko a [[Německo]] rozdělené [[Pomořany]] – ty však latina, němčina i čeština odlišují, protože měly jiný etnicko-státoprávní vývoj. Polština ale jak Pomoří, tak Pomořany označuje stejně a rozlišuje mezi nimi pouze přívlastky: Pomořany jsou tedy „Západní Pomoří“ (''Pomorze Zachodnie'') či „Pooderské Pomoří“ (''Pomorze Nadodrzańskie'').
 
==Dějiny==
===Středověk===
Během 6. století obsadily uprázdněné oblasti od ústí [[Visla|Visly]] až téměř po ústí [[Labe]] [[Slované|slovanské]] kmeny. Do konce [[10. století]] se v prostoru mezi Vislou (na východ od níž sídlili [[Prusové]]) a [[Odra|Odrou]] (na západ od ní byl svaz [[Lutici|Luticů/Veletů]]) ustavil raně středověký stát kmene, resp. kmenového svazu [[Pomořané|Pomořanů]], jenž vynikal pozoruhodnou městskou kulturou ([[Štětín]], [[Wolin]], [[Kamień Pomorski]], [[Kolobřeh]], Gdaňsk). Pomořané vytvořili mocný stát, od poloviny [[12. století]] pod vládou vlastní dynastie [[Samborovci|Samborovců]], jenž se poměrně dlouhou dobu dokázal úspěšně bránit útokům [[Polské knížectví|polského]], římsko-německého i [[Dánské království|dánského]] státu a dokonce rozšířit své území na západ vůči Luticům.
 
Od počátku 11. století se datují první pokusy polských knížat ovládnout Pomořany a jejich zemi.
 
V letech [[1308]]/[[1309|09]] bylo území zabráno [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]], který tak na 157 let odřízl polský (resp. později [[Polsko-litevská unie|polsko-litevský]]) stát od přístupu k moři a pozýváním [[Němci|německých]], [[Holanďané|holandských]] a [[Frísové|fríských]] kolonistů ([[německá východní kolonizace]]) silně a na dlouhá staletí změnil etnický i kulturně-hospodářský ráz oblasti.
 
===Pod polskou svrchovaností===
[[Soubor:POL województwo pomorskie IRP COA.svg|thumb|upright=0.5|Znak Pomořského vojvodství (1466–1772), červený gryf na stříbrném poli]]
{{Viz také|Královské Prusy}}
Výsledkem [[Druhý toruňský mír 1466|druhého toruňského míru]] ([[1466]]) bylo rozdělení pruského řádového státu, přičemž Pomoří se jako součást tzv. [[Královské Prusy|Královských Prus]] stalo volně připojenou součástí [[Koruna království polského|Polské koruny]]. To se změnilo roku [[1569]], kdy se polsko-litevské soustátí změnilo [[Lublinská unie|lublinským aktem]] v [[Reálná unie|reálnou unii]] a také Královské Prusy byly [[Inkorporace|inkorporovány]] do Polska – jejich autonomie byla podstatně omezena, ale uchovaly si některé svébytné instituce a rysy, hlavně vlastní [[Stavy|stavovskou]] obec.
 
Pomoří bylo od připojení k Polsku už pevně územně definováno a administrativně uspořádáno: stalo se [[vojvodství]]m o rozloze necelých 13&nbsp;000 km² (z čehož 463 km² bylo v přímé držbě Gdaňsku), ohraničeným tokem Visly, mořským břehem, [[Lęborsko-bytowská země|zemí lęborsko-bytowskou]], [[Zadní Pomořany|Zadními Pomořany]] (tj. Říší), [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolskem]] a [[Kujavsko|Kujavskem]]. Pomoří tvořilo jedno ze tří vojvodství, resp. čtyř zemí Královských Prus. Dále se dělilo na 8 [[Powiat|poviatů]]:
*pucký,
*mirachowský,
*gdaňský,
*nowský,
*tczewský,
*świecký,
*tucholský,
*człuchowský.
V letech [[1637]]–[[1657|57]] bylo Pomořské vojvodství ještě rozšířeno o [[Lęborsko-bytowská země|zemi lęborsko-bytowskou]] (předtím léno Polské koruny v držbě pomořanských knížat), jež byla řazena jako 9. poviat. V čele vojvodství stál vojvoda s právem vést zemskou hotovost, svolávat [[sejmík]] a předsedat zemskému soudu, jeho zástupcem byl gdaňský [[Purkrabí|kastelán]], pod ním stál [[podkomoří]] pro záležitosti hospodářsko-správní.
 
===V rámci Pruska a Německa===
Roku [[1772]] při [[Dělení Polska|prvním dělení Polska]] byly téměř celé Královské Prusy (s výjimkou Gdaňska a Toruně) zabrány [[Prusko|Pruskem]] a následujícího roku proměněny v provincii [[Západní Prusko]] (''Provinz Westpreußen'').
 
===20. století===
[[Soubor:Map of nationalities of eastern provinces of German Empire according to German census of 1910 by Jakob Spett.png|thumb|Národnostní situace ve východních částech Německé říše v roce [[1910]] (<span style="background-color:#EE7942;color:black">Němci</span>, <span style="background-color:#90EE90;color:black">Poláci</span>); Pomoří, tehdy jako součást provincie Západní Prusko (''Westpreuszen''), je uprostřed nahoře]]
Po obnovení polské státnosti byla část Pomoří v podobě tzv. [[Gdaňský koridor|Gdaňského koridoru]] z vůle vítězných velmocí (zejména [[USA]] a [[Třetí Francouzská republika|Francie]]) připojena v roce [[1920]] k [[Druhá Polská republika|Polsku]] a začleněna do nově ustaveného Pomořského vojvodství. (Zbytek historického Pomoří spadl pod jurisdikci polosamostatného [[Svobodné město Gdaňsk|Svobodného města Gdaňsku]].) Vlivem masivního, částečně též polskými úřady vynucovaného vystěhovávání Němců – z ekonomických i národnostních důvodů – v novém polském vojvodství poklesl procentní podíl německojazyčného obyvatelstva z téměř 43 % (1910) na necelých 19 % (1921) a nadále silně klesal. Jak místní německá menšina, tak zejména německý stát a veřejnost se nikdy nesmířili s polskou nadvládou nad Pomořím a oddělením Gdaňska i [[Východní Prusko|Východního Pruska]] od vlastního Německa, což bylo zdrojem trvalého německo-polského napětí, jež velmi zesílilo ke konci 30. let. Trvalý požadavek zcelit znovu německé území a odčinit „[[Versailleský mírový systém|versailleskou]] křivdu“ vedl nakonec ke stupňujícímu se tlaku na Polsko, jež se životně důležitého koridoru a gdaňského obchodního uzlu odmítalo vzdát; výsledkem byl nakonec výbuch [[Druhá světová válka|druhé světové války]], která začala právě v tomto prostoru.
 
Během [[Invaze do Polska (1939)|útoku na Polsko]] byla rychle poražena polská armáda, pomořské území do týdne dobyto a po kapitulaci Polska začleněno do [[Třetí říše]]. Německá okupační administrativa tu vytvořila [[Reichsgau|říšskou župu]] Gdaňsk-Západní Prusko (''Danzig-Westpreussen'') o rozloze 26 000 km². Vzápětí začala bezohledná a krutá nacistická politika nejen pouhého národnostního útlaku, ale přímo snaha o vyhlazení anebo vyhnání Poláků, Kašubů a Židů, což trvalo až do samého závěru války; zejména v tomto ohledu nechvalně proslul zdejší [[koncentrační tábor Stutthof]].
 
V únoru až dubnu 1945 bylo [[Rudá armáda|Rudou armádou]] během [[Východopomořanská operace|Východopomořanské operace]] dobyto území podél jižního baltského pobřeží po Odru. Po konci války bylo k Polsku jako jedno z tzv. [[Znovuzískaná území|znovuzískaných území]] připojeno nejen celé Pomoří i s Gdaňskem, ale též sousední Zadní Pomořany a malý pruh [[Přední Pomořany|Předních Pomořan]] až k Odře. Místní [[Útěk a vyhnání Němců z Polska|německá populace byla vyhnána]], území dosídleno Poláky z tzv. [[Kresy|Kresů]] (bělorusko-ukrajinských oblastí) a Kašubové vystaveni silné [[Polonizace|polonizaci]].
 
==Literatura==
*{{citace monografie | příjmení = Řezník| jméno = Miloš| odkaz na autora = | titul = Pomoří mezi Polskem a Pruskem: patriotismus a identity v Královských Prusech v době dělení Polska| vydavatel = Karolinum| místo = Praha| rok vydání = 2001| edice = Acta Universitatis Carolinae| subedice = Philosophica et historica. Monographia| svazek edice = 157| isbn = 80-246-0216-4}}
 
{{Pahýl}}
Řádek 10 ⟶ 51:
 
[[Kategorie:Historická území Polska]]
[[Kategorie:Historická území Německa]]