Wikipedie

Bazilika svatého Václava: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Boleslav (diskuse | příspěvky)
211 editací
Boleslav (diskuse | příspěvky)
211 editací
úprava současných dějin kostela, drobné opravy stavebního vývoje a interiéru kostela
Řádek 38:
| web = www.staraboleslav.com
}}
'''Bazilika svatého Václava''' je původně románský, v renesanci a baroku přestavovaný kostel ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]]. Stojí na místě '''kostela sv. Kosmy a Damiána''', kde byl podle tradice svým bratrem [[Boleslav I.|Boleslavem I.]] [[28. září]] roku [[935]] (nebo [[929]]) zavražděn [[svatý Václav|sv. Václav]] a které se stalo významným [[poutní místo|poutním místem]]. Kostel prochází v současné době celkovou obnovou a je do roku 2021 pro veřejnost uzavřen.
 
== Historie baziliky ==
Řádek 47:
Kostel značně utrpěl za husitských válek, přesto v něm bohoslužby nebyly přerušeny. Základní opravy proběhly ještě v polovině [[15. století]]. Zásadní přestavby v [[renesance|renesančním]] duchu se bazilika dočkala až na konci [[16. století]], kdy byly boční lodě opatřeny novou [[klenba|klenbou]] a vnějšími [[opěrný pilíř|opěrnými pilíři]]. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] však kostel utrpěl další pohromu – v letech [[1639]] až [[1640]] si ve Staré Boleslavi vybudovalo tábor švédské vojsko, [[sever]]ní [[věž]] byla odbourána a při ústupu Švédů byl kostel navíc zapálen.
 
S obnovou baziliky začala [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kapitula]] ihned, ta ovšem pokračovala ještě po skončení války v raně [[baroko|barokním]] stylu. Hlavní loď dostala novou valenou klenbu, zbylá [[věž]] byla ukončena cibulovitou střechou s lucernou. Chrám byl dále doplňován novým mobiliářem a vysvěcen až roku [[1691]]. Ke konci [[18. století]] byl interiér postupně dovybaven [[baroko|barokním]] mobiliářem, zakoupeným ze zrušených kostelů klášterů v Praze. Velké obnovy se kostel dočkal zapředevším prezidentazásluhou správce kapituly Msgre. [[TomášJan GarriguePauly Masaryk(kněz)|T.G.Jana MasarykaPaulyho]] před rokem [[1929]], kdy zde proběhly velké oslavy milénia mučednické smrti [[svatý Václav|sv. Václava]], jichž se zúčastnil i papežský legát Angelo Giuseppe Roncalli pozdější papež [[Jan XXIII.]] DalšíObnova rozsáhláfasád kostela proběhla v 60. letech [[20. století]]. Poslední postupná obnova areálukostela bazilikybyla probíházahájena vr. současné[[2002]] doběúpravou terénu a mělapoložením bynové býtdlažby dokončenaza naúčelem počátkuodvlhčení rokustavby. 2021Na to navázala stavební obnova kostela v letech 2007 - 2017 podpořená z [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] (čerpáno 13 495 000 Kč).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Matoušková▼
 
| jméno = Kamila▼
V roce [[2009]], 80 let po svatováclavském miléniu, navštívil o slavnosti sv. Václava 28. září kapitulní chrám Svatý otec [[papež]] [[Benedikt XVI.]], který se zde poklonil ostatkům českého dědičného knížete Václava na místě jeho zavraždění a následně ve městě spolu s 600 kněžími celebroval za nádherného "letního" počasí slavnostní bohoslužbu na blízké Proboštské louce, pro více než 50 000 věřících.▼
| příjmení2 = ▼
 
| jméno2 = ▼
Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země české třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.
 
Devadesáté výročí "Svatováclavského milénia" a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na "Národní svatováclavské pouti" v sobotu 28. září 2019. V předvečer oslav byla u chrámu sv. Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.
 
V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v letech 1995-2014 na opravu kostelů svatého Václava a [[Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)|svatého Klimenta]] čerpáno 13 495 000 Kč.<ref>{{Citace monografie
| titul = 20 let Programu záchrany architektonického dědictví
| url =
| vydání = ▼
| vydavatel = Min. kultury, Národní památkový ústav
| místo = Praha
| rok vydání = 2015▼
| počet stran = 134▼
| strany = 96-97▼
| isbn = 9788074800238
| isbn2 = 8074800237
▲| počet stran = 134
| oclc = 935878025
}}</ref> V současnosti probíhá rozsáhlá obnova interiéru i fasád kostela podpořená z prostředků [[Evropská unie|Evropské unie]] z [[Fondy Evropské unie|Integrovaného regionálního operačního programu]], která by měla být dokončena na počátku roku 2021.
▲| jméno = Kamila
 
▲| příjmení = Matoušková
▲V roce [[2009]], 80 let po svatováclavském miléniu, navštívil o slavnosti sv. Václava 28. září kapitulní chrám Svatý otec [[papež]] [[Benedikt XVI.]], který se zde poklonil ostatkům českého dědičného knížete Václava na místě jeho zavraždění a následně ve městě spolu s 600 kněžími celebroval za nádherného "letního" počasí slavnostní bohoslužbu na blízké Proboštské louce, pro více než 50 000 věřících. V pátek 29. září [[2019]] byla k desátému výročí papežské návštěvy před vstupem do areálu kostela odhalena busta papeže Benedikta XVI.
▲| příjmení2 =
▲| jméno2 =
▲| vydání =
▲| rok vydání = 2015
▲| strany = 96-97
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+Čerpané&nbsp;finanční&nbsp;prostředky z Programu záchrany architektonického dědictví (v&nbsp;tisících&nbsp;Kč)
!rok
!2007
Řádek 83 ⟶ 77:
!2013
!2014
!2015
 
!2017
|-
|částka
Řádek 94 ⟶ 89:
|400
|600
|
|
|}
 
== Popis ==
V jádru románský kostel má již od počátku půdorys trojlodní [[bazilika|baziliky]] s nepravidelnými závěry bočních lodí a ses dvěmajednou věžemivěží v západním průčelí, z nichž se do dnešní doby zachovala jen jižní. Nad vyvýšeným [[kněžiště]]m se nachází románská '''[[krypta]]''' zasvěcená '''sv. Kosmu a Damiánovi'''. V ní se nalézá '''mučedniště''' [[svatý Václav|sv. Václava]] i místo považované, podle křesťanské tradice, za jeho '''původní hrob'''. Krypta vznikla ve dvou stavebních etapách – východní část nejspíše již v [[11. století]], západní pětilodní v polovině [[12. století]]. Hlavní oltář na východním konci je zasvěcen sv. Kosmu a Damiánovi, patronům zdejší kolegiátní kapituly. Severní boční loď je zakončena obdélnou kaplí zvanou Knížecí nebo Vrábská, které vévodí barokní oltář sv. Kateřiny. Nejspíše v těchto místech se nacházel původní kostel, u něhož byl zavražděn sv. Václav. Před mučedništěm, propojeným s kryptou, se nachází sousoší Zavraždění sv.Václava z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše B. Brauna]] a nad ním dřevěný reliéf sv. Václav v čele [[Blaničtí rytíři|Blanických rytířů]]. Jižní boční loď je zakončena kaplí sv. Pěti bratří s kamennou [[křtitelnice|křtitelnicí]] ze [[16. století]].
 
[[Soubor:Klimentsb.jpg|vlevo|náhled|Přilehlý kostel sv. Klementa]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_svatého_Václava“