Lev Davidovič Landau: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy
Řádek 5:
 
== Život ==
Narodil se roku 1908 v&nbsp;Baku v&nbsp;židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru [[fyziologie]]. Landau byl velice matematicky nadán a sám o&nbsp;sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Po maturitě na židovském gymnáziu studoval jeden rok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na Univerzitě v&nbsp;Baku dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V&nbsp;roce [[1924]] přešel na fyzikální oddělení [[Petrohradská státní univerzita|Leningradské univerzity]], kterou absolvoval v&nbsp;roce [[1927]]. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl [[Abram Ioffe|A. F. Ioffe]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Kraus
| jméno = Ivo
Řádek 37:
V&nbsp;letech [[1926]]–[[1927]] publikoval své první práce z&nbsp;teoretické fyziky.<ref name=":1" /> Od roku [[1929]] strávil půldruhého roku v&nbsp;zahraničí, v&nbsp;[[Dánsko|Dánsku]], [[Anglie|Anglii]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde pracoval s&nbsp;předními teoretickými fyziky, především s&nbsp;[[Niels Bohr|Nielsem Bohrem]], kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. <ref name=":0" />
 
Po konfliktu s Ioffem <ref name=":1" />opustil Leningradský institut a od roku [[1932]] působil Landau v&nbsp;[[Charkov]]ě, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu. Pracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v&nbsp;Sovětském svazu. Zde také začal spolu s&nbsp;[[Jevgenij Michajlovič Lifšic|Lifšicem]] i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky (viz dále). Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik [[Laszlo Tisza]] a československý fyzik [[Georg Placzek]], spoluautor některých Landauových prací.
V&nbsp;roce 1937 se Landau oženil s&nbsp;Korou Drobancevovou a v&nbsp;roce 1946 se jim narodil syn Igor, který se stal experimentálním fyzikem.
Řádek 49:
V&nbsp;roce [[1962]] měl Landau těžkou automobilovou nehodu, ze které se až do své předčasné smrti roku [[1968]] nikdy zcela nevzpamatoval. Nehodu přežil mimo jiné i díky solidaritě vědců po celém světě, kteří zorganizovali pomoc při jeho léčení. <ref name=":0" /><ref name=":1" />
 
Za svou práci získal během života mnoho ocenění v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] i v zahraničí, byl členem vědeckých akademií několika států ([[Sovětský svaz|SSSR]], [[Dánsko]], [[Americká akademie umění a věd|USA]], [[Královská společnost|Anglie]], [[Nizozemsko]]). V roce 1962 obdržel Nobelovu cenu za průkopnické teorie [[Fyzika kondenzovaného stavu|kondenzovaných stavů]] látky, zejména kapalného hélia.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Nobel Prize in Physics 1962
| url = https://www.nobelprize.org/prizes/physics/1962/summary/
Řádek 98:
 
=== Související články ===
* [[Helium]]
* [[Supravodivost]]
* [[Supratekutost]]
* [[Pjotr Leonidovič Kapica]]
* [[Elefter Luarsabovič Andronikašvili]]