Bruce McLaren: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m prolinkování stránek
Odstraněna dojmová část o Le Mans 66, která nevznikla na základě historické zkutečnosti, ale na základě zhlédnutí Hollywoodskeho spektáklu.
Řádek 6:
Roku [[1960]] dělal dvojku [[Jack Brabham|Brabhamovi]], po jehož odchodu se pro další rok stal jedničkou. Několik následujících sezón se mu vůbec nepovedlo a tak se podle vzoru [[Jack Brabham|Jacka Brabhama]] rozhodl založit vlastní stáj. V roce [[1963]] založil Bruce McLaren společnost Bruce [[McLaren]] Motor Racing Ltd., která vyráběla své vlastní vozy. Svůj tým konečně nasadil do [[Formule 1]] v roce [[1966]]. Tento tým lze ve [[Formule 1|Formuli 1]] vídat i dnes.
 
V roce 1965 startoval ve voze Ford GT40 v závodě [[24 hodin Le Mans|Le Mans]] se spolujezdcem [[Ken Miles|Kenem Milesem]]. Ze závodu je vyradila porucha převodovky. V následujícím roce 1966 se se spolujezdcem Chrisem Amonem stal vítězem Le Mans po kontroverzním závěru závodu ovlivněném nařízením týmu, aby všechny tři vedoucí vozy Ford GT40 z marketingových důvodů projeli cílem společně. První vůz který proťal cílovou čáru byl vůz dvojice Ken Miles a Denny Hulme, nicméně jury nakonec rozhodla, že vítězem závodu je právě Bruce McLaren a Chris Amon, protože vzhledem k jejich horší startovní pozici ujelo jejich vozidlo delší vzdálenost.
V roce 1966 vyhrál Le Mans, ale nikdo ho za vítěze nepovažoval. Vítězství si zasloužil [[Ken Miles]], který ovšem kvůli intrikám stáje Ford nevyhrál.
 
McLarenově stáji se obzvlášť poštěstilo v roce 1975, kdy do ní přišel doposud neznámý jezdec [[James Hunt]] (do Formule 1 přišel na rozdíl od jiných jezdců rovnou z Formule 3). Hned první rok závodění za McLarenovu stáj získal titul mistra světa ve známém souboji dvou rivalů s Niki Laudou (tento souboj je zaznamenán v oscarovém filmu Rivalové).