Armanka: Porovnání verzí
založení - kult. památka značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 22. 4. 2020, 11:28
Armanka je památkově chráněná stavba nacházející se na severní straně hřbitova u kostela Narození Panny Marie v Příboře.
| Armanka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1603 |
| Poloha | |
| Adresa | Příbor,  Česko |
| Ulice | V kopci |
| Souřadnice | 49°38′23,17″ s. š., 18°8′43,51″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11360/8-3952 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Na místě dnešní stavby byla farní škola, první školní zařízení v Příboře poprvé doložené již roku 1541.[1] V tomto roce založil nadaci urozený pán Jiří Krašovský z Krašovic na opravu kostela, z čehož měl jeden zlatý dostávat školní mistr a s žáky za to zpívat o zádušních mších.[1] Budova byla z počátku dřevěná,[1] jádro dnešní budovy pochází z 2. poloviny 16. století, z čehož se dodnes dochovalo datování 1568.[2] Posléze byla stavba roku 1603 zbourána a vystavěna v kameni.[1] Mezi lety 1587 a 1590 navštěvoval tuto školu Jan Sarkander.[1] Roku 1732 byla stavba adaptována na kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a sv. Janu Sarkanderovi, škola se přemístila do piaristické koleje.[2][1] Oproti tomu, Gregor Wolný píše, že kaple měla být založena v blízkosti školy již roku 1670 a mělo jí být vyčleněno 400 zlatých z nadačního fondu školy.[3] Roku 1787 byla kaple dekretem Josefa II. společně s kaplí sv. Marka zrušena a za 400 zlatých změněna na dívčí školu, ve které v letech 1835–1848 učil Jiří Janáček, otec Leoše Janáčka.[1] Dnešní název Armanka vychází ze slova normálka, zkratky německého Normalschule.[4] V budově byla nějakou dobu vinárna.[5]
Reference
- ↑ a b c d e f g Almanach Masarykova gymnázia v Příboře vydaný ke 100. výročí založení školy 1902-2002. Příbor: Masarykovo gymnázium, 2002. 107 s. S. 4.
- ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Pro-Sto. Praha: Libri, 2004. 880 s. ISBN 80-85983-12-5, ISBN 978-80-85983-12-8. S. 182.
- ↑ WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften I. Abtheilung. Olmützer Erzidiöcese. III. Band. Brünn: Selbstverlag, 1859. 471 s. Dostupné online. S. 34.
- ↑ ŽÁRSKÝ, Bohuslav. Freudův Příbor. Ostrava: Město Příbor ve vydavatelství Montanex, 2006. 111 s. ISBN 80-7225-209-7, ISBN 978-80-7225-209-1. S. 30.
- ↑ HOSTAŠOVÁ, Zuzana. Po stopách projevů kultu sv. Jana Sarkandra. Brno, 2013. 121 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Maňas. s. 31–32. Dostupné online.